Jdi na obsah Jdi na menu
 


ČERNÁ KRONIKA (alt)

30. 8. 2017

(pozn.: Zrecyklováno z PKhistory, vodnimlyny.cz a příspěvků FB Město Trhové Sviny a okolí na pohlednicích, fotografiích a dokumentech
+ Samozřejmě bych rád další info, pokud by někdo z místních věděl něco více k těmto případům ??? Příležitostně přibudou další, jak budu procházet svinenskou kroniku viz. článek
Popis města 1922)

POKUS O VRAŽDU U LYSÁKŮ
(kronika 1936,
https://digi.ceskearchivy.cz/857/47/801/1270/76/0, publikováno tiskem: Petr KOZEL, Noční můra u Lysáků, TSL 7/2019, s. 21, zde ONLINE)
"V našem městě byl i pokus vraždy, kterého se dopustil Boh. Fröhlich z Písku na 17-leté Juli Lysákové z jednot od mlýnů. Důvodem bylo přerušení známosti, neboř Fröhlich byl na děvče hrubý a vyhrožoval jí zabitím nebo aspoň zmrzačením. V červenci přijel za ní do Trh. Svin a vyhledal ji při taneční zábavě. Když se vraceli domů, začal ji ohrožovat nožem. Náhodou Lysáková vytušila včas jeho úmysl a zakryla si rukama oči. Utrpěla řeznou ránu od nosního kořene přes pravé oční víčko, bodnou ránu nad levým okem až ke kosti, seříznutí špičky pravého palce a řeznou ránu mezi ukazováčkem a palcem levé ruky až ke šlachám. Na křik zraněné se dal Fröhlich na útěk. Četnictvem bylo po něm zahájeno pátrání, načež napsal výhružný dopis, v němž Lysákové hrozil, že na ní provede bestiální čin, za který dostane doživotní žalář, ale zločin dokončí. Za několik dní na to přijel do Trh. Svin a skrýval se poblíž bydliště Lysákové, odkud, když byl spatřen, utekl. Byl pronásledován otcem Lysákem a synem Janem, ale Fröhlich jim hrozil nožem, chytali ho. Chytili ho četníci a u soudu mu za tuto nekonanou vraždu dali 7 měs. těž. nepodmíneč. žaláře."
-----------------------------------------------------------------
POZN. 1: Nejspíše jde o čp. 574 ? - aneb nejspíše tento kout podobné činy tehdy nějak přitahoval, viz. vražda na samotě Mokrovec popsaná níže...
POZN. 2: Případ jsem nalezl i v dobovém tisku - viz. článek Málem by byl vypíchl milé oči nožem a ještě jí sliboval horší věci, Jihočech ze dne 27. 8. 1936, s.  5, ONLINE digitální knihovna CBVK. Podle článku bylo tehdy Fröhlichovi 24 let, Lysákové 18 - ta prý sloužila v té době v Písku. Na oné taneční zábavě ve Svinech se měli setkat dne 12. 7. 1936. Po návratu do T.S. se F. prý skrýval v lese nedaleko domku Lysákových. Poté, co ho na útěku otec Lysák dostihl, mu prý doslova "vyhrožoval vykucháním, nepůjde-li od něho pryč". Kromě zmíněného žaláře byl mladík potrestán také ztrátou volebního práva a náhradou výloh spojených s léčením dívky.
POZN. 3: sčítání lidu z roku 1921 pro čp. 574 ONLINE digiarchiv - zde nejspíše 2 z hlavních hrdinů příběhu ?: Petr Lysák (rolník a zedník, majitel domu, *15. 5. 1894 v Čížkrajicích) a Julie Lysáková-Studená (*5. 2. 1918) - tj. Studená po zemřelém otci, tchánovi Lysáka ? (v domě v té době uvedena tchyně majitele Antonie Studená, *1854, v té době již vdova) - věk Julie by dle data narození odpovídal.

LUPIČI NA POŠTOVNÍM ÚŘADĚ
(kronika 1936,
https://digi.ceskearchivy.cz/857/46/857/1959/88/0)
"Poštmistr O. Stiebor byl jistě nemile překvapen, když v neděli 4. října přišel do místnosti pošty umístěné v domě čp. 164 v Husově ulici. Rozházené věci, vyvrácené zásuvky stolů, vypáčené zámky ohnivzdorné pokladny a vytržené telefonní vedení svědčily o nečekané návštěvě lupičů. Odcizili různé ceniny (poštov. známky) v hodnotě 9 217 Kčs, 2692 Kčs na hotovosti v různých bankovkách a služební revolver s náboji. Případ prošetřovali bezvýsledně četníci. V podezření byl A. Vaněk, osoba práce se štítící." 

HYGIENICKÉ ZÁVADY VE VEŘEJNÝCH MÍSTNOSTECH
(kronika 1936,
https://digi.ceskearchivy.cz/857/42/821/572/89/0)
"Dále byl projednáván přípis obvod. lékaře dr. L. Vaňka a Okres. úřadu z Čes. Budějovic, jež pojednávaly o nedostatku hygieny v obchodech a hostincích. Uváděny případy, kdy potraviny jsou v sousedství mazadel na stroje a petroleje, že potraviny jsou brány špinavýma rukama, v hostincích jsou nečisté stoly, pivní sklenice apod. Dále byly zjištěny i závady ve vodě vodovodu (vzorky vody, odebrané z vodovodu, byly odeslány ke zkoušení bakter. ústavu). Pro mrtvé musí býti zřízena umrlčí komora, pro lékaře pitevna. Hřbitov musí být mimo hřbitov. Všechny tyto závady zjistil zem. zdravot. inspektor dr. Gesh 16. června 1936."
(Pozn. Oboje mělo být zřízeno v hrobárně, v místnostech, které hrobník nepoužíval. Debata o místě nového hřbitova - vlevo od silnice do Něchova / na Červeném vršku.) DA

OBČANSKÉ SPORY 2
(kronika 1935, https://digi.ceskearchivy.cz/857/34/842/635/70/0)
- 5. ledna 1935 si stěžuje pí Bendová na Fr. Zachaře, že "uplatňuje si nárok na část jejího pole", dle nahlédnutí do katastru byl nárok uznán za nezákonný - Zachař však namítal, že sporný pozemek užívá on i jeho předchůdci více než 30 let
- stížnost občanů Pískovce na Lud. Macharta, který "založil rybník při staré borovanské cestě a nechává vodu téci přes cestu" (neprůchodná cesta), nařízeno závadu odstranit, rybník po vylovení zrušen, materiál z rybníka navezen na silnici, ta se tak zvýšila o 20-60 cm
- znovu projednávám případ Petra Šumana viz. níže
- spor Zachaře a Bendy - sekání trávy na sousedním pozemku, vyřešeno stočkou mezi pozemky
"Horším případem, který hraničí se zuřivou zlomyslností, byl čin Rud. Dibitanzla, č. 155, jenž polámal všechny stromky na hrázi Velkého rybníka, vysázené Sadař. a okrašlovacím spolkem. Obviněný se vymlouval, že nevěděl o tom, zda stromky rostly divoce, či byly vysazeny. Když prý viděl ty rovné pruty, rozhodl se, že to budou pěkná bičistě a tak si je ulomil. Rada mu nařídila nahradit škodu, která vznikla Sadař. spolku a takových činů bylo v Trh. Svinech mnoho."

STÍŽNOST KARLA HLUBUČKA
(kronika 1935, https://digi.ceskearchivy.cz/857/33/2298/1187/91/0)
"Přípis zub. tech. K. Hlubučka ze 14/10 1935, kterým si stěžuje na velký hluk, který vydávají houpačky a kolotoče na hřišti, byl příznivě vyřešen. Příští umístění bude na nábřeží u Far. potoka."

OBČANSKÉ SPORY
(kronika 1934 https://digi.ceskearchivy.cz/cs/857/26/2370/1958/91/0)
"Horší práci, kterou musila rada řešiti, byly občanské spory. Neshoda nájemníků v obecním domě č. 526, kdy Petr Balangár vyhrožoval F. Ptáčníkové, byla vyřešena tím, že si Balangár vymění byt s nájemníkem z jiného domu. Dále byli před radu zavoláni Petr Šuman, kovář a Josef Trajer, kteří odorávali z obecní cesty brázdy země tak dlouho, že se po té nedalo jeti ani s trakařem. Oběma vinníkům bylo nařízeno, že musí obě cesty (za domem A. Valuta a u Marouškova dvora) dáti do původního stavu do 14 dnů. Nestane-li se tak do určené lhůty, bude na oba podána žaloba pro rušení držby. Oba rozhodnutí přijali a slíbili uvésti do bývalého stavu obě polní cesty, ač se oběma nechtělo. Dále byla projednávána stížnost, podepsaná 22 občany z N. města, kteří si stěžovali na radního Tomáše Poesa, domkáře, na zrušení pěšiny za humny domků v N. městě. Vyhrožoval uživatelům, budou-li této pěšiny užívat. Po domluvě Stráského byl ochoten pěšinu otevřít k užívání veřejnosti, ale chtěl od obce za to náhradu, odůvodňuje tím, že i z pěšiny musí platit daně. Jeho žádost byla radou zamítnuta a nařízeno mu dát pěšinu do dřívějšího stavu. Každoroční spor o úmyslné přesečení trávy V. Svobodou a J. Hüsenbergrem byl řešen 8. srpna. Oběma bylo doporučeno, když se nemohou jinak dohodnout, aby mezi svými pozemky vykopali stočku. Tento návrh oba odmítli, jeden druhé bude dále zlobit přesekáváním, a opět budou zaměstnávati radu projednáváním jejich sousedské pře:"

SOUSEDSKÉ VZTAHY
(zdroj kronika 1932, s.16P
https://digi.ceskearchivy.cz/cs/857/16/2478/1488/78/0)
"Shoda mezi občany byla většinou dobrá. Staly se však i případy, že soused odoral kousek meze, nebo přejel povozem po cizím poli a ač škody neudělal, staly se z toho hádky, nadávky a většinou to končilo u soudu, v nejlepším případě to skončilo na měst. úřadě domluvou či pokutou, která přišla do tzv. chudinské pokladny. Podobný případ řešil tajem. Černý, kdy soused V. S. posekal J. H. v Kojzroce část louky v šíři 80 cm a trávu si přivlastnil. Spor skončil smírem a V. S. musil zaplatit pokutu 50 Kčs ve prospěch chudých, ale nepřátelství mezi oběma sousedy žilo dál. Mnoho zla nadělali i obchodníci s dobytkem. Ze starých krav udělali mladé tím, že jim zpilovali vroubky z rohů, které určují počet telat, srovnali jim kopýtka a den před trhem je nedojili. Jaké překvapení pak u kupujícího nastalo už druhý den, kdy kráva dala mléka krapet. Někdy celý případ skončil u soudu."

JEZÍREK - ZÁKAZ KOUPÁNÍ
(zdroj kronika 1932, s. 12P
https://digi.ceskearchivy.cz/cs/857/12/2414/1464/72/0, na FB Historické TS 8/2018)
"Rozhodnutím Rady měst. úřadu bylo zakázáno koupání v obecním rybníku Jezírku a dovoleno jen koupání ve Vel. rybníce. Důvod k zákazu byli pytláci, kteří lovili ryby, dávali do pytlů a v příhodné době zmizeli. Byli z města a přistihl je při činu radní Blízek. Vyzval je, aby z rybníka odešli, ale oni odmítli s tím, že se jen koupou. A. Blízek došel pro četníky, ale než vrátil zpět, pytláci (mladiství a po městě dobře známí) zmizeli. V jejich domovech však četníci ryby nenašli."

OHRANIČENÍ POZEMKŮ
(zdroj kronika 1929, s. 176L
https://digi.ceskearchivy.cz/cs/856/176/801/971/72/0)
"Potíže, které má obec s ohraničením svých pozemků, charakterisoval policejní revisor takto: "Tady sou lidi náramně podnikaví. Voni rozšiřujou vlastní majetek. U Jezírka už se vyměřovaly hranice dvakrát a už je zase třeba zaměřovat"."

SMRT DÍTĚTE V BRAŇCE
(zdroj kronika 1929, s. 175LP
https://digi.ceskearchivy.cz/cs/856/175/880/2182/67/0)
"Dne 11. VI. 29 vběhlo v Braňce na mostě tříleté dítě Boublíkovo při hře s obručem před automobil, který vezl MUDra. Hub. Tučka do Kondrače, a bylo usmrceno, neboť šofér nemohl již vůz zbrzditi (auto patřilo Karlu Paškovi, zámečníkovi.)"

POŽÁR NA REJTECH
(zdroj kronika 1929, s. 175L
https://digi.ceskearchivy.cz/cs/856/175/830/1803/67/0
"Dne 21. IX. 1929 vypukl požár ve stavení obchodníka s dobytkem Petrána (Rejta čp. 533), při němž museli hasiči dvakrát zakročiti, poprvé uhasili zhruba oheň, pokud na to stačila voda ze studny u domu, jinde voda nebyla, leč v lomu, ale těžko přístupná, do lomu nebylo možno s automobilovou stříkačkou zajeti, jen se stříkačkou ruční, ale lidé z Rejt nechtěli pumpovat (zato činili hasičům výtky), četník u ohně nebyl, hasiči byli jen tři, hasiči tedy odjeli, ale vítr večer zase rozdmýchal oheň, seno a sláma na půdě začaly zase hořet, majitel Petrán přiběhl pro hasiče, kteří k požáru znova vyjeli, tentokrát pumpovali svinenští mladíci, stropy prohořely, ale plná stodola byla zachráněna. (Informace podal Rudolf Mašek, cukrář.)"

NEHODA V OBECNÍM LOMU
(zdroj: kronika 1929, s. 135P https://digi.ceskearchivy.cz/cs/856/135/2330/918/67/0)
„V noci z 11. na 12. října 1929 (s pátka na sobotu) sesula se v lomu asi s výše třetího patra stěna skalní právě do toho místa, kde se pracuje (informace Bohd. Černý, obec tajemník). Jen té okolnosti, že ke zřícení došlo v noci, lze děkovati, že nebyly zničeny lidské životy.“

KRÁDEŽ RYB
(zdroj
http://digi.ceskearchivy.cz/cs/856/109/1039/1771/58/0, kronika 1928, sn. 109Ld)
"V prosinci 1928 byl na náměstí zatčen a dlouho vyšetřován (ve vazbě) pro krádež ryb známý zdejší občan."

SMETIŠTĚ A ZNEČIŠŤOVÁNÍ NÁMĚSTÍ
(FB 9/17, zdroj
http://digi.ceskearchivy.cz/cs/856/29, kronika TS 1924, sn. 29)
"Mr. zakázala (sch. 11. V.) sypání a házení odpadků do potoka pod sokolovnou a vyzvala (mr. 29. XI.), aby železné odpadky byly vyváženy k továrně Zemene a Stráský. (ne do jam v pískovně!)
Aby aspoň náměstí získalo na vzhledu, rozhodla mr. (12. XI.), že náměstí bude dvakrát týdně čištěno, čištění provedou osoby z chudobince. Že pochopení snah o dobrý vzhled města není dosud všeobecné, toho dokladem je upozornění, které adresovala mr. hostinskému Kar. Princovi: aby hosté za noci neznečišťovali náměstí (mr. 29. XI.)."

ZLODĚJI NA RADNICI
(publikováno FB 9/17, zdroj: http://digi.ceskearchivy.cz/cs/855/144/892/684/80/0 - snímek 144, kronika TS 1925)
"Ze dne 11. na 12. září 1925 byli na radnici zloději ráno ve 3 hodiny, měli všechno otevřeno až dovnitř kanceláře, ale byli asi vyrušeni a zahnáni (zápis strážníka p. Kollara). V důsledku této "návštěvy" byla obecní pokladna (železná, "nedobytná", stojící v kanceláři) pojištěna na 50 000 Kč (ze 20 000 Kč, u Prv. čes. vzájem. pojišťovny, mr. 1. X a 22. X.)"
26857539_10211445004664342_161856984_n.png
Na screenu obdobný případ, zdroj Národní listy ze dne 22. 4. 1921 (díky EM!)

VRAŽDA NA MOKROVCI
(publikováno FB 7/2017, zdroj: http://digi.ceskearchivy.cz/cs/855/160 - snímek 160, kronika TS 1925, POZN.: na motivy i má keš 
GC7K7ZQ - zde pro dramatičtější efekt více rozepsáno + o tomto případu mi vyšel i článek v TSL: Petr KOZEL, Mord na Mokrovci aneb z historické černé kroniky, TSL 10/2018, s. 7, online)
"Dne 17. X. 1925 as kolem 21hod 30min střelil neznámý pachatel do okna kuchyně obydleného domku na samotě tzv. "Mokré" v lese na polní cestě mezi T. Sv. a Trutmaní, náležející vdově Marii Pechové čp. 247 obec T. Sv. a smrtelně zranil právě u okna stojící 27 roků starou svobodnou schovanku Marii Kocmichovou, kteráž za krátko tomuto zranění ještě téhož večera podlehla.
Podle výsledku konaného šetření velitele stanice, vrch. strážmistra J. Hrdiny, a na zdejší stanici zařaděných strážmistrů Boh. Břížďaly a Jul. Rubína bylo dle nasvědčujících okolností zjištěno, že se jedná o úkladnou vraždu. Pro podezření (z) tohoto zločinu byly místní stanicí zatčeny celkem 4 osoby, a to Petr Pišinger, 15 roků starý dělník z T. Sv., Josef Plch, 33 roky starý syn rolníka z Kojákovic (okr. Třeboň) a jeho manželka Marie Plchová, rozená Guschelbauerová, 21 roků stará, a dále Petr Mačí, syn rolníka ze Slavče (okr. T. Sv.) 27 roků starý.
Uvedené 4 osoby byly u krajského soudu v Č,B. po několik týdnů ve vyšetřovací vazbě, ale pro nedostatek důkazů na svobodu propuštěny. Usvědčení pachatele bylo hlavně ztěžováno tím, že při soudní komisi (obdukci) a dodatečně nařízené exhumaci mrtvoly nebyla střela v mrtvole Mar. Kocmichové nalezena, ačkoliv byla tato do krku střelena a střela asi v mrtvole zůstala." (Citováno z četnické kroniky)

POZN 1: V reakci na zmíněnou keš mi poslal jeden geokolega pocházející z T.S. tuto vzpomínku: "...Je to jedna z příhod, které mi babička vyprávěla, když jsme tam jednou tudy procházeli (babička bydlela na dnešní Mlýnské ulici, takže to měli z první ruky a vrah dost možná procházel kolem nich). (...) Co mi babička říkala (...) je, že lidé, u kterých schovanka bydlela, nebyli zrovna doma, prý byla sama doma, někdo zaklepal na okno, ona k němu přistoupila a někdo na ni vystřelil. Měla prý mládence, s kterým se v té době pohádala nebo rozešla, proto byl hned jedním z podezřelých. Ale měl alibi, protože v té době seděl prý v hospodě s ostatními lidmi, tak mu to nemohli prokázat. Protože ji pouze střelili, ale nic prý neukradli, tak lidé spekulovali, jestli třeba ten její milý někomu nedal nějaké peníze, aby to provedl za něj, zatímco na něj by podezření nepadlo, protože on byl právě v té hospodě..." (pozn. lehce kráceno a jazykově upraveno)
POZN. 2: Dle sčítání lidu z roku 1921 (ONLINE digiarchiv) je možné doplnit toto: Ve sčítacím archu je jako majitelka domu a polního hospodářství u samoty čp. 247 uvedena právě Marie Pechová, toho času vdova, *24. 6. 1859 v Bukvici, v TS od 15. 2. 1883. Dále je zde zapsána jako "pomocnice v zemědělství" právě její vnučka Marie Kocmichová, svobodná, *7. 6. 1898 v Bukvici, v TS od 24. 3. 1919.

3.11.1925-narodni-listy.png
Událost v dobovém tisku - Národní listy z 3. 11. 1925 (díky EvM !)
mokrovec.jpg

MLYNÁŘI A ŽHÁŘ V ROCE 1924
(publ. FB 6/2017, přepracovaná verze odsud: Vodní stavby na Trhovosvinensku IX.), odkaz na mlýny a další info na VM.cz: Kolínův mlýn + Trajerův mlýn)
Dne 25. dubna 1924 hořelo u Jana Trajera a zřejmě ani ve mlýně neuklidili všechny škody, tak 18. září na samotě u Ficlů hořelo v tom roce podruhé (Trajer mezitím dům prý znovu vystavěl).
Nehořelo jen zde, ale na mnoha místech ve Svinech a okolí. Bylo jasné, že jde o souvislou činnost a tak byla vypsána na dopadení odměna nejprve 2000 a poté dokonce 5000 Kč !! Dokonce byly zavedeny "obcí placené noční hlídky". Dne 22. 9. 1924 vybubnoval ve městě městský strážník zákaz večerního vycházení po 21. hodině večerní. Místní četníci postupně zaznamenávali drobné úspěchy a přijely sem dokonce i posily z kraje a z Prahy.
K pátrání byl u Trajerů dokonce použit policejní pes až z Prahy, ale nenašel stopu. Stavení ještě doutnalo, když na místo přijelo auto se samotným ministerským radou Policejního ředitelství v Praze Knotkem a jeho zástupcem dr. Zámišem. Pustili se sami do pátrání, ovšem bez úspěchu stejně jako onen pes. Po měsíci byla státní policie odvolána...
Žhář ovšem udělal osudovou chybu - začal psát vyděračské dopisy, mj. mlynáři Josefu Kolínovi a určil si místa, kde mělo být výpalné ukryto. To byla pro četníky příležitost, kdy dva z nich se nepřetržitě střídali ve stodolách u tržiště, kde měl mlynář Kolín složit celých 1500 Kč do otvoru jednoho z kamenných patníků. Hlídali dva dny, ale u určeného patníku se nikdo nezastavoval. Až konečně 5. října jistý muž na kole podezřele v okolí patníku zpomaloval jízdu, před patníkem z kola spadl. Rozhlédl se na všechny strany a bleskurychle zastrčil ruku do kapsy. Vyrušilo jej však dvojité "Stůj !". Žhář ovšem sedl na kolo a ujížděl k Mohuřicům. Četníci s dalekohledem se marně pokoušeli odhalit jeho totožnost, ovšem měli štěstí na dvě okolojdoucí ženy, které viníka poznaly.
Ukázalo se, že šlo o Karla D., který se po zatčení přiznal k 16 požárům a autorství vyděračských dopisů. Na základě spoluúčasti byl zatčen i jeho otec a kamarád z Třebíčka. Matka pro podezření ze spoluúčasti raději spáchala sebevraždu oběšením. Karel D. byl dne 5. května 1925 odsouzen v Budějovicích k deseti letům vězení se zostřeným postem čtvrtletně a tmavou komorou ve výroční den zatčení. Odsouzený podal zmateční stížnost a také státní zástupce se odvolal. Vrchní zemský soud v Praze poté trest zvýšil na celých 18 let těžkého žaláře. Ve Svinech a okolí si oddychli...
(+ odkaz na další info o řádění dotyčného Karla Duška od kolegyně E.M na FB Historické TS)
razitko-trajer.jpg