Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vojenské objekty posádky České Budějovice

28. 8. 2013

Tento článek vzhledem k badatelskému zaměření autora samozřejmě pracuje s důrazem na meziválečné období let 1920-1938. Ovšem pro celistvost se čtenář dozví i další historii příslušných objektů. Kasárenské budovy jsou členěny dle (tehdejších) městských částí. V záhlaví je vždy přehled umístění (i historické názvy ulic s daty jejich zavedení) a názvů kasáren (prameny, literatura, web, pohlednice). Pokud je známa dislokace jednotek a speciálního zařízení v období 1. republiky, je připojena (oddíly c. a k., 1. republika, po 1945 = za odrážkou). Snaha byla také zaměřit objekty na dobové mapě (mapa MA-401, kreslil F. Landspersky - ONLINE).
Zde se budeme zabývat zejména (kasárenskými) budovami, neboť samozřejmě k posádkovému vybavení patřilo dále:
* vojenské letiště v Plané (výstavba ukončena 1935) + kasárna českobudějovické střelecké/motostřelecké divize (1951 - 1. protiletadlový oddíl, 2. náhradní letecký pluk, 2. letecká základna, 1964-1975 15. vrtulníková letka) (pozn. 1)
* posádkové cvičiště u Čtyřech Dvorů (srv. dále) + v prostoru "U Hvízdala" (srv. dále)
* lesní střelnice (školní) v lese Bor (fotogalerie)
* vojenská koupaliště (článek)
* muniční sklady a prachárny na Starém vrchu nedaleko Rudolfova (článek Tereziánské sklady u Rudolfova) - 1918 6. střelecký pluk z Chebu, 30. léta tzv. strážní rota (oddíl) 3 (pěšího pluku 1) = SR 3 Rudolfov (muniční skladiště Rudolfov) (pozn. 2 a 3)
* benzinové skladiště PS 2
* vojenský hřbitov a voj. oddělení na hřbitově sv. Otýlie (článek 1 + poznámka k odhalení pomníku)
--------------------
pozn. 1 V převážné míře objekty v Plané podléhaly letectvu a PVOS (= Protivzdušné obraně státu), stejně jako další kasárna v Třebotovicích. Další objekt v Rožnově je vázán k Pohraniční stráži (dnes objekt policie). 
pozn. 2:
Odbočka sborové zbrojnice Rudolfov vznikla 1. ledna 1937 přejmenováním z Divisní zbrojnice 5 (od 1922). Nacházela se v Rudolfově a podléhala Sborové zbrojnici 1 (1937-1938). Součástí odbočky bylo její velitelství, divizní zbrojnice s technickou správou, pomocnou rotou, zbrojními dílnami, zbrojními sklady a muničními sklady. (převzato z válka.cz)
pozn. 3: V dobách komunismu byl velký muniční sklad ZDE, Dnes už tam žádné objekty nejsou. Dodnes jsou tam patrná místa, kde stály skladiště munice, každý byl obehnaný valem.

České Budějovice posádkovým městem 1918 - 1938
Posádka byla ve městě oficiálně založena roku 1663. V té době byli vojáci ubytováni po soukromých domech. Od r. 1776 pak měli v měšťanských domech vyhrazeny speciálně upravené místnosti. Roku 1786 se dělostřelci mohli přestěhovat do zrušeného špitálu v (dnešní) Krajinské ulici.
Město jako sídlo politického i soudního okresu mělo podle sčítání lidu z roku 1930 celkem 43788 obyvatel. Z toho bylo tehdy celkem 36252 osob národnosti československé, 6681 osob národnosti německé a 168 osob národnosti židovské. Vojenská posádka se zde nacházela již od vzniku republiky. Po roce 1918 Budějovice ztratily část svého strategického významu, ovšem město zdědilo velkou posádku s rozsáhlými a poměrně moderními kasárnami. Z hlediska dislokace vojsk zde byly velice výhodné podmínky pro výcvik i zásobování. 
Dne 27. 1. 1919 zde výnosem MNO č. j. 1078/org. z 14. ledna 1919 vzniká Vojenský inspektorát v Českých Budějovicích (velitel plk. Josef Wilkom). Úřad měl spravovat oblast měst Č. Budějovice, Písek, J. Hradec a Benešov.  V rámci Inspektorátu oblasti České Budějovice byla vytvořena okrsková velitelství v Budějovicích, Strakonicích a J. Hradci. Hejtmanství budějovického velitelství byla umístěna v Č. Budějovicích, Č. Krumlově a Kaplici (jejich vojenskou část tvořil p. pl. 91 a střelecký pluk 29). Do 30. listopadu 1919 byla činnost ukončena a 1. prosince 1919 byl zrušen 2. pluk Stráže Svobody a zmíněný Inspektorát.
Nejvyšší vojenský orgán v oblasti tvořilo od 1. ledna roku 1920 Velitelství 5. divize (přejmenována v I. 1938 na 5. pěší divizi), resp. po přeměně z 9. pěší divize. Prvním velitelem divize byl gen. František Schöbl. Divizi byla podřízena 9. pěší brigáda (zrušena XII. 1937), přečíslována ze 17. pěší brigády. 9. pěší brigádě podléhaly pěší pluky 1 a 29. 1. pěší pluk byl v té době největší útvar posádky. Vznikl z původního 91. a legionářského 1. střeleckého pluku "Mistra Jana Husi" (návrat 1. února 1920). Pluk byl zpočátku dislokován v kasárnách u nádraží a kasárnách Mariánských.   
V popisovaném období velitelství divize podléhalo samozřejmě více jednotek (srv. válka.cz dole). Dále zde bylo dislokováno velitelství (lehkého) dělostřeleckého pluku 5 a 105 a velitelství 5. polní dělostřelecké brigády (+ od IX. 1932 těžký dělostřelecký pluk 305). Nelze opomenout ani velitelství pěšího pluku 1 (od února 1921). Důležitými orgány byly také automobilní rota a stavební správa České Budějovice (od ledna 1937). Důležitou součástí divizního vybavení byla od března 1922 pochopitelně Divizní nemocnice 5 (v lednu 1937 přejmenovaná na Sborovou nemocnici 5, srv. dále). Nechyběl ani divizní proviantní sklad a zásobárna (srv. dále). Pro potřeby vojenské justice zde do r. 1925 působil Brigádní soud České Budějovice (poté přesun do Plzně). Nesmíme samozřejmě zapomenout ani na Doplňovací okresní velitelství České Budějovice (běžně se užívala zkratka DOV, od 1. XI. 1919, uvádí se i 1920), které zabezpečovalo evidenci branců, gážistů ve výslužbě a vojáků v záloze v politických okresech České Budějovice, Český Krumlov, Kaplice, Prachatice a Týn nad Vltavou. (podrobnosti válka.cz).
Dalšími centry vojenského života byly dvě důležité komemorativní stavby. Jednalo se o tzv. Zborovský pomník (původně umístěný na nádvoří Žižkových kasáren, odhalen nově VII. 2013 - odkaz) a pomník Švecův (původně stojící před hlavní poštou na Švehlově náměstí - Senovážném). Zde se také při slavnostních příležitostech konaly vojenské přehlídky a jiné vojenské slavnosti, které se zpravidla těšily velké pozornosti budějovických občanů. Nemůžeme také opomenout vojenský hřbitov na Plavské a vojenské oddělení na hřbitově sv. Otýlie (srv. odkazy na články nahoře).

Činnost divize byla přerušena 15. 3. 1939 a byla obnovena v červnu 1945 (uvádí se i 9. V. 1945 ? - Buldra) jako 5. pěší divize České Budějovice. Prvním poválečným velitelem divize se stal gen. František Vávra. Od 14. 6. 1945 bylo velitelství dočasně v Hardmuthově vile (zadní budova posádkové velitelství). Po roce 1947 se velitelství přesunulo do kasáren Jiřího z Poděbrad. V poválečném období se název divize změnil několikrát (leden 1949 1. divize Husitská, 1. 11. 1950 1. pěší divize Husitská, 1. 7. 1954 1. střelecká divize, 1. 10. 1954 15. střelecká divize Husitská, 1. 10. 1958 15. motostřelecká divize Husitská, 31. 10. 1992 15. pěší divize). 15. pěší divize jako taková zanikla dne 30. 6. 1994. 

Pro potřeby vojska byly ve městě vyhrazeny tyto kasárenské objekty:

Pražské předměstí

Dělostřelecká kasárna
umístění: Pražská / Pragerstrasse / Pragergasse, od 19. 2. 1938 Třída Dr. Edvarda Beneše, od 17. 3. 1939 Konrad Henlein - Strasse / třída Konráda Henleina, květen 1945 Pražská, 7. 6. 1945 opět Třída Dr. Edvarda Beneše (resp. od 16. 8. úsek od Mariánského - Budvar, dále stále Pražská), 23. 4. 1952 třída Míru, od 1. 1. 1991 Pražská
název: původně Kasárna arcivévody / arciknížete Viléma / Wilhelma, Erzherzog Wilhelm Kaserne, Dělostřelecká kasárna (Artilleriekaserne), 1. republika Horymírova kasárna, Masarykova, okupace Konráda z Hötzendorfu, po 1945 znovu Masarykova, od 1946 a poté od 6. 5. 1975 kasárna Julia Fučíka
dislokace: - od 1895 polní dělostřelecký pluk 24 (*), FAR 24 v létě 1914 na frontu, po začátku války zde náhradní baterie FAR 24 (v létě 1916 přejmenována na náhradní bat. FAR 9 - FAR začleněn do 9. pěší divize), stále bylo v areálu dost místa - 1916 sem přesun náhradní baterie FAR 3 + FAR 22 z Plzně, 1917 zde byl zformován Schwere Feldartillerie Regiment No. 119 (zde do konce války)
- 52. pluk polního dělostřelectva (**), (lehký) dělostřelecký pluk 5, detašované oddělení sborové zbrojnice 5, divizní zbrojní dílny, velitelství 5. vozatajské roty
- Vojenský obvodový soud, Vojenská obvodová prokuratura - první budova od vchodu, + v tomtéž objektu zdravotnický prapor, 36. dělostřelecký pluk národního hrdiny Julia Fučíka
------------------------------
* Divizní pluk č. 24 (FAR 24) se zde nacházel od jara 1895. Velel mu Oberstleutnant Josef Keppelmüller, od r. 1897 Oberstleutnant Franz Wikulill, 1901 Oberst von Giorgi.
** Vzniká ze 119. FAR. Na Slovensko je posláno velitelství + 2 oddíly. Odsud se vrací 29. 9. 1920. Poté transformován na 5. lehký děl. pluk - k němu přičleněna v červnu 1920 jezdecká baterie ruských legií jako 1. baterie "Kulikovského".

Areál vznikl v letech 1894 - 1895 v novorenesančním slohu dle projektu městského stavebního úřadu. Stavbu prováděla firma Josefa Hauptvogela. Reliéfy s městskými znaky nad průčelími zhotovil Richard Kristinus. Znaky z pískovce jsou umístěny nad hlavní římsou.
V této souvislosti je také vhodné zmínit i dodnes existující hospodu "U Kanonu", jejíž název vznikl právě kvůli vojsku naproti. Prvním zdejším nájemcem byl od roku 1895 Tomáš Fušum.
Dva největší patrové objekty při dnešní Pražské třídě sloužily k ubytování mužstva (1). Na severní straně byla štábní budova s vysokou hodinovou věží (2). Za ní se podél severní ohradní zdi nacházely tři podlouhlé přízemní budovy vozoven stájí (3). Za objekty pro mužstvo dále stály čtyři souběžné budovy stájí (4). Při jižním okraji areálu byly postaveny dílny a dále krytá a otevřená jízdárna a cvičiště (na mapě zřejmě ta obdélná plocha vpravo - srv. foto dole).
V době 1. republiky se zde také prováděly kontroly evidenčních vojenských koní (koně, kteří měli být odevzdáni pro potřeby vojenské správy v případě mobilizace). V témže období zde byla i učebna, kde se pořádaly různé přednášky a kurzy.
Vojsko odsud odešlo v roce 1990. Na bývalé ploše seřadiště, autoparků a skladů dnes sídlí různé firmy. V části objektu sídlí dnes České reálné gymnázium. Jsou zde také umístěny jednotky Hasičského záchranného sboru (resp. krajské ředitelství). Hasiči se sem stěhovali z Haškovy ulice, na Pražské sídlí od roku 1994.
Jako zajímavost uveďme, že na začátku existence samostatné ČSR zde sloužil pozdější prezident Klement Gottwald.

del-kas-prazska.jpg

Mariánská kasárna
umístění: ad. Děl. kasárna, náměstí - Mariánské náměstí / Marienplatz (jen pro část mezi 28. října a Pražskou, část mezi ulicí Na Sadech a Riegrovou = Lobkovicovo náměstí / Lobkowitzplatz / Lobkovické), obě jména platila oficiálně 8. 6. 1875 - 1918, 2. 7. 1921 obě plochy jako Jirsíkovo náměstí, okupace Jirsíkplatz, od 25. 7. 1939 Marienplatz / Mariánské náměstí, od 14. 1. 1942 Kasseler Platz / Kasselské náměstí, květen opět Jirsíkovo, 25. 8. 1950 náměstí Jana Švermy, 1. 1. 1991 Mariánské
název: Ferdinandova, od 1874 Mariánská (Marienkaserne), Švecovy kasárny / Kasárna plukovníka Švece, po 1949 Švermova / Jana Švermy (pozn. názvy se nevžily, ve městě známa stále jako „Mariánské“)
dislokace: - (4. prapor) pěšího pluku 91, od 1912 vojenská trestnice/káznice v 1. poschodí (i zřejmě dále za republiky)
- velitelství 5. automobilní roty, Škola pro výchovu poddůstojníků z povolání dělostřelectva, (část) technické roty p. pl. 1 (zde kurzy pro signalisty) + přev. holubník č. 38 (zde také holubářské kurzy), augmentační sklad (výstrojní), poč. 20. let náhradní prapor pěšího pluku 1
- 1939 - 1945 velitelství německé posádky ve městě
- 1950 1. ženijní prapor (po válce v kasárnách nedaleko od střelnice v Boru), 15. ženijní prapor

Rozhodnutí ke stavbě padlo r. 1842. Areál byl budován českobudějovickými pravovárečníky v letech 1843 - 1844 (válka.cz uvádí pouze letopočet 1844). Pravovárečníci jej poté pronajali státu, aby nemuseli ubytovávat vojáky doma, jak bylo dosud běžnou praxí.
Klasicistní budova kasáren má dvě patra a přízemí. Původně zde na tomto místě stály dva dvorce "vlevo na Pražském předměstí mezi Hlavovským domem a při silnici vedoucí do Prahy a Písku" (dnes mezi ulicemi Husovou a Jaroslava Haška). Oba domy se zahradami byly vykoupeny v roce 1842. Mezi dubnem  a červencem 1842 probíhaly práce na projektu. Dne 18. února 1843 byla státní účtárnou potvrzena poslední stanoviska a schválen rozpočet na 61997 zlatých. Za ně měla být postavena kasárna pro jeden prapor o šesti rotách (Kompanie), každá po cca. 100 vojácích, dále pro kapelu a důstojníky. Výbor várečného měšťanstva se zavázal ukončit stavbu do tří let od schválení stavebních plánů. Materiál přislíbil dodat magistrát a stavitel Vojtěch Lanna. Dne 21. 2. 1843 vydalo české gubernium povolovací dekret.

svecova-mar.jpg

Stavebními pracemi byli pověřeni architekt a stavitel Josef Sandner, který prováděl zednické práce a Jan Kneisl, který prováděl práce tesařské. Podle webu válka.cz tvůrce projektu sice není znám, ale lze usoudit, že to byl s největší pravděpodobností krajský inženýr Antonín Krátký. Stavba byla dokončena 31. 10. 1844.
Budova má tvar písmene L s delším jižním a kratším východním křídlem. Uvnitř je obdélný dvůr sloužící jako cvičiště. Obě křídla jsou řešena téměř shodně s chodbou podél vnitřních průčelí. V polovině jejich délky jsou pak situována trojramenná schodiště. V závěru chodeb jsou záchodové rizality (srv. dále). Západní polovina jižního křídla je podsklepena (sklepy zaklenuty segmentovými valenými klenbami). Prostory v přízemí jsou zaklenuty v celém rozsahu. V prvním patře je zaklenut chodbový trakt, schodiště a kuchyně. Ostatní prostory mají plochý strop. Druhé patro je také částečně zaklenuto. Objekt je vyzděn z cihel, v podzemní části převažuje lomový kámen. Klenby jsou cihelné s omítkami. Střecha je sedlová.
Již v době užívání stavby byly prováděny různé stavební úpravy. V roce 1874 byly přistavěny záchodové přístavky na koncích křídel (tj. do ulice Haškovy a směrem do dvora). Na přístavek v Haškově ulici navazovala zeď uzavírající spolu s bránou nádvoří objektu. Díky tomu musely být vypracovány nové plány pater.
V letech 1888 a 1890 byla budova dle Brůhové zřejmě stižena povodněmi. Proto byly roku 1890 rekonstruovány sklepy. V roce 1906 bylo rekonstruováno posádkové vězení umístěné v budově kasáren, z téhož roku existují i plány protipožárních opatření krovu a návrhu nové brány do dvora atp. Na jaře 1869 byly před objektem vysázeny stromky kvůli stínu. Pokud srovnáme pohlednice z počátku 20. století s dneškem, je rozdílů jen velmi málo. Dříve bylo více komínů (kasárna měla od padesátých let ústřední topení, takže komíny byly zřejmě sneseny) a ve dnes hladké střeše byly původně jak na straně náměstí tak Husovy ulice malé arkýře, což navozuje myšlenku, že půda byla využívána možná jako sklad, nebo i k ubytování. V padesátých letech byl v budově zřízen nákladní výtah.
Nejprve byl zde dislokován slavný 91. pěší pluk. Právě na zdejším kasárenském dvoře byl r. 1901 popraven voj. J. Řehoř, který v Třeboni zastřelil svého nadřízeného. Dále zde byl vězněn a konal zde službu Fráňa Šrámek, také příslušník 91. pluku. Koncem 50. let zde prodělával prezenční službu Václav Havel (pravděpodobně u 15. ženijního praporu/ještě u 1. ženijního praporu).
Asi nejznámější osobností zde sloužící byl ale Jaroslav Hašek - ten v únoru 1913 narukoval ve svých 32 letech právě k 91. pluku. Zde pobyl do dubna a byl odsud odeslán za mateřským plukem do Brucku nad Litavkou. Možná proto byl také děj Švejka částečně umístěn také do Budějovic (film nikoli, ten byl natáčen na radnici). Roku 1915 (sloužil zde od února do května 1915) sem byl eskortován, přičemž na mobilizační obsílku k 91. pluku korespondenčně odpověděl, že „pro nával práce se nemůže dostavit“. Hašek byl také určitý čas součástí kulometné roty 1. střeleckého pluku Mistra Jana Husi. Odsud odešel do Kyjeva jako redaktor vojenského časopisu čs. jednotek. Po "říjnové revoluci" se stal politickým komisařem 5. armády východního frontu Rudé armády (podrobněji Wiki).
Jak je zřejmé, kasárna sloužila armádě i po 2. sv. válce a armáda je opustila až v roce 1990 v rámci snižování stavů. Od 90. let to bylo sídlo různých subjektů (služby) a stavba byla částečně užívána jako bytové prostory. V roce 1995 byla zpracována studie na využití objektu jako základní školy. Projekt nebyl realizován a postupem času město chtělo objekt jako nevyužitelný a neufinancovatelný odprodat. Po krátké době je město, které je dnešním majitelem, uzavřelo, takže budova byla nadále prázdná, minimálně udržovaná a pouze v nádvoří bylo umístěno parkoviště, které dodnes dává možnost nahlédnout do vnitřní části. Poté se v roce 2004 plánovalo využití jako obchodně-administrativně-bytově funkčního centra. V té době se také hovořilo o demolici a výstavbě nové budovy. Proti tomu se však zdvihla vlna protestů a to vyvrcholilo prohlášením objektu v roce 2004 za nemovitou kulturní památku. Následně objekt od magistrátu získaly Českobudějovické pozemní stavby. Jejich záměr se nepodařil realizovat. Objekt byl dále několikrát nabídnut k prodeji a nakonec prodán v prosinci 2010. Další osud objektu není zatím jasný, kauza pokračuje dodnes (doplním). V květnu 2013 se objevila zpráva o plánovaném prodeji kasáren, ovšem samozřejmě opět podaná stylem že "památková ochrana překáží jejich rekonstrukci". Cena se udává na 49 milionů Kč. (viz. článek Idnes, 21. 5. 2013)

Doporučujeme pro náhled na dispozice, historii, stavební změny a unikátní možnost pohledu do interiérů apod. práci Kláry BRŮHOVÉ (projekt využití jako vysokoškolské budovy)

Vojenské sklady na Pražské třídě
umístění: ad. Děl. kasárna
název: ad. dislokace, po 1945 kasárna 25. února (15. prapor oprav techniky)
dislokace:
- c. k. vojenská filiální zásobárna
- Vojenské zásobárny 5 1920 - 1923, Divisní zásobárna 5 od 1. 4. 1923 - 1924, od 1. 1. 1924 Divisní proviantní sklad 5 (1924 - 1937). V letech 1937 - 38 Sborový proviantní sklad 5 (válka.cz + pozn. 2). V letech 1920 - 1938 sklady podléhaly velitelství 5. (pěší) divize. Nacházelo se zde také Velitelství divizního proviantního skladiště
----------------------------------
pozn. 2: Sklad vznikl 1. ledna 1937 přejmenováním z Divisního proviantního skladu 5. Nacházel se v Českých Budějovicích a podléhal velitelství I. sboru. Součástí skladu bylo velitelství skladu s hospodářskou správou a pomocnou rotou, proviantní skladiště a pekárna. Velitelem skladu byl major proviantnictva František Špaček (leden 1937 – září 1938).

Vojenská zásobárna jako taková vznikla kolem roku 1742. Byl zde sklad proviantu, pekárna a zásobní sklady posádky. Roku 1805 byla postavena nová sýpka. Roku 1813 vznikla budova s pecemi. Zajímavá byla zejména dvě mohutná železobetonová skladiště podle projektu vojenského stavebního ředitele plk. Jana Fidlera z Prahy.
V letech 1923 - 1924 bylo součástí zásobárny velitelství s hospodářskou správou a pomocnou rotou, skladiště zásobnin, pekárna a náhradní těleso s augumentačním skladem. V letech 1924 - 1937 součástí skladu bylo velitelství skladu s hospodářskou správou a pomocnou četou, proviantní skladiště a pekárna.
Velitelé
duben 1923 – leden 1924 (resp. září 1928) podplukovník proviantnictva Bedřich Hliňák
září 1928 – červen 1933 podplukovník proviantnictva Antonín Bukva
červen 1933 – leden 1937 major proviantnictva, od června 1933 podplukovník proviantnictva Zikmund Martinec
V letech 1929 - 1930 vzniklo obilní silo při Pekárenské ulici. V letech 1931 - 1932 byl postaven mohutný šestipatrový sklad mouky s pekárnou, kde se mělo upéct až 5000 bochníků chleba ročně.
Mimořádně nešetrná přestavba na obchodní komplex IGY proběhla v letech 2003 - 2004. Vznikla tak nenahraditelná škoda, kdy zmizel zcela unikátní objekt (mimojiné nejstarší v této části Pražského předměstí).
Ve vnitřním prostoru mezi objekty byl i jakýsi betonový objekt, zřejmě pozorovatelna, možná také šlo o výstup ventilace (objekt byl 4-hranný se 4 průzory, zhruba necelý metr nad terénem vysoký, s nízkou střechou ve tvaru jehlanu). Je možné, že byl přistavěn až za války.

zasob.jpg

Vídeňské předměstí

kasárna Jiřího z Poděbrad
umístění: Bauhofgasse, od 8. 6. 1875 Nádražní / Bahnhofgasse, úsek Senov. nám. - Novohradská: od 31. 10. 1887 Schmerlingova / Schmerlingstrasse, 16. 1. 1919 Žižkova třída, okupace Žižkastrasse, 1939 opět Schmerlingstrasse / Schmerlingova x úsek Jeronýmova - Nádražní: od 31. 10. 1887 Radeckého třída / Radetzkystrasse, od 16. 1. 1919 Sokolská třída, okupace český název + Sokolstrasse, od 25. 7. 1939 Radetzkystrasse / Radeckého třída, květen 1945 Sokolská, od 22. 6. 1955 obě části spojeny pod názvem Žižkova.
název: dříve tzv. Bauhof (*), od počátku 20. st označení (stará) Zeměbranecká kasárna, nynější název kasárny (krále - později vypadlo) Jiřího z Poděbrad od 1922, také název „Malá pěchotní kasárna“
------------------------------
* První záznam se o tzv. "Artillerie-Bauhof" zmiňuje roku 1783. Buldra ve své knížce uvádí 2 možná místa a) na místě dnešního Gamexu (až za ul. Průmyslovou) a za b) v prostranství sevřeném ulicemi Žižkovou, Kasárenskou a Dvořákovou (tj. kde byla později postavena Žižkova kasárna). Šlo zřejmě o dílenské zařízení pro potřeby tehdejší dělostřelecké školy v Rudolfově (mimochodem 1. v monarchii - vznik 1744) a výcvikové centrum pro dělostřelectvo v Týně nad Vltavou. Byl zde sklad, prováděly se zde opravy a kompletace děl. materiálu pro oba útvary. Tehdy byl Bauhof zcela mimo město, tudíž zde nebylo ohrožení explozemi. Pozn. během napoleonských válek v letech 1803-15 byly Budějovice tzv. Artillerie - Standort. R. 1809 zde byl dočasně hlavní stan rak. armády. Posádkou zde byly jednotky Feldartillerie Regiment 4. Od roku 1821 zde místo FAR 4 je FAR 1. Ten se vrací roku 1850 definitivně zpět do ČB (ale již toho roku zde zbyla pouze jedna Reservekompanie).

dislokace:
- původně c. k. zeměbranecký pluk 29 (potom přestěhován), vojenská nemocnice
- náhradní prapor pěšího pluku 1, mezi 12. 2. 1921 - 1932 těžký dělostřelecký pluk 305 s moždíři 300 mm (ten se v témže roce na přání Beneše přesunul do Tábora), od 15. 1. 1921 III/1 prapor (9. rota, 10. rota „Wuchterlova“, 11. rota, 12. rota - od 15. 12. 1937 velitelem praporu mjr. pěch. Jan Vojta), sídlo plynového důstojníka 1. pěšího pluku (1938), od VIII. 1938 polní tělocvična
- 1939-45 sídlo pořádkové/ochranné policie – Schutzpolizei.
- po 1945 samopalný prapor 12. tankové brigády z Votic u Benešova

Projekt kasáren pochází z roku 1881. Původně měla kasárna stát na levém břehu Vltavy, v místech, kde se dnes říká "Na dlouhé louce". V roce 1885 byl projekt změněn a projekt umístěn do místa, kde se sbíhala dnešní Žižkova a Dvořákova ulice.
Kasárna pro zeměbranecký pluk 29 byla postavena firmou Alfonse Werthmüllera z Prahy v letech 1886-1887. V letech 1895-96 proběhla dostavba. Úplné dokončení stavby se uvádí v r. 1899.
Na budově je dnes umístěna pamětní deska 7 dělostřelcům zavražděným v letech 1939-1945. Původně byla odhalena v Masarykových kasárnách na vztyčeném kamenném bloku dne 28. 10. 1946 proti hlavnímu vjezdu. V roce 1990 byla deska přenesena do čtyřdvorských kasáren. Na dnešním místě visí od odhalení dne 17. 1. 1997. (srv. heslo České Budějovice, č. 135 v DB pomníků na PK). Visí zde i pamětní deska vojákům poslaným v letech 1950-54 do PTP. Údajně zde prý měl také chvíli pobýt Jaroslav Hašek (viz. František Rada, Když se psalo T.G.M. - doplnit). Dnes zde má kancelář ČSBS = Český svaz bojovníků za svobodu, sídlí zde také Krajské vojenské velitelství a rota aktivních záloh.

zizkova---jiri-z-p.jpg

Žižkova kasárna
umístění: srv. výše kas. J. z P.
název: již před výstavbou pojmenována Kasárna císaře Františka Josefa I. (rozhodnuto již 1888 - na počest 40. výročí vlády F.J. I.), poté Kasárna Františka Josefa (Kaiser Franz Josef Kaserne/-n, K. u. k. Franz Josefs Kaserne) = označovány jako "císařské", po 1918 kasárna Jana Žižky z Trocnova
dislokace:
- od 1900 pěší pluk 91 (Budweiser Infanterie Regiment Nr. 91) barona von Cibulky, od 1906 velitelství Landwehr Infanterie Regiment No. 29, později Schupen Regiment Nr. 29 (+ několik "rámcových jednotek pro výcvik příslušníků Landwehru" = zálohy a domobrany), pěší pluk 28 - 2. a 4. prapor + plukovní kancelář, od 1912 pluk č. 28 nahrazen plukem č. 88 + posádková hudba, 1915 91. pluk nahrazen 101. pěším plukem (maďarský), ke konci války sem ještě 25. pěší pluk z Lučence (Maďaři a Slováci) (nevíme, zda jistě v těchto kasárnách)
- vojenská stavební odbočka č. 5, 1920 pěší pluk 1, od 15. 1. 1921 velitelství pěšího pluku 1 (k velitelství patřila hospodářská a technická správa, pomocná a technická rota a plukovní hudba), pěší prapor II/1 (od III. 1921 - 5. rota „Všetičkova“, 6. rota „Vilímkova“, 7. rota „Syrového“, 8. rota „Švecova“), zde též důstojnická jídelna 1. pěšího pluku, tzv. "zápalková střelnice" (původně pro střelbu tzv. zápalkovými náboji, poté pro cvičnou střelbu vzduchovkou vz. 35), od 20. dubna 1938 zde zřízena plukovní telefonní stanice v místnosti kasárenského dozoru, budova č. XIII (kolna na uhlí), budova č. XIV (stáje), č. XV (hnojiště) a č. XVII (kolna na vozy), od VIII. 1938 polní tělocvična, dále vojenské zátiší a kino

Před výstavbou také na tomto místě stálo voj. skladiště (tzv. Bauhof), jehož objekty byly zbořeny kolem roku 1890. Impulsem ke stavbě kasáren se stalo rozhodnutí městské rady z roku 1888. Stavbu proběhlou v letech 1890-1892 projektoval Ludwig Hack.
Celý areál tvořilo několik budov. V prvé řadě šlo o dva velké objekty pro mužstvo, které mají nad průčelím kamenné znaky města, které zhotovil opět Richard Kristinius.
Dne 2. 7. 1927 (ve výročí bitvy u Zborova) byl na nádvoří odhalen monumentální Zborovský pomník (sochař Oto Birma).
Kasárna musela být obnovena po náletu z dubna 1945 - několik objektů bylo zcela zničeno. Na znovuvýstavbě se podílelo 765 občanů z Budějovic a Kaplice (celkově 2 ženy), trosky budov odváželo 30 koňských potahů a 10 traktorů. Bylo zde dobrovolně odpracováno na 6070 hodin.  

Linecké předměstí

(Nová) zeměbranecká kasárna - Vojenská nemocnice
umístění: od 8. 6. 1875 Schwarzenberggasse / Schwarzenbergova / Schwarzenberská, 2. 7. 1921 Štefanikova, okupace Štefanikgasse, od 26. 10. 1939 Freikorpsgasse /- ulice/ Freikorpova, 1945 Štefanikova, 21. 10. 1953 návrh na přejmenování na ul. Julia Fučíka ovšem neujalo se, 22. 6. 1955 Boženy Němcové
název: (nová) Zeměbranecká kasárna, arcivévody Rainera - Ezrherz. Rainer-kaserne / Ezrherzog Rainer-kaserne / kas. Arciv. Rainera, K. u k. Landwehr-Kaserne, Neue Landwehrkaserne, Kasárna c. a k. zemské obrany, 1. republika Masarykova kasárna (pozn. ještě takto nazývána děl. kasárna na Pr. třídě), 1936 Vojenská nemocnice č. 5, Čs. divisní nemocnice (uvádí se i 1920)
dislokace:
- přestěhován sem c. k. zeměbranecký pluk 29
- III. 1922 Divizní nemocnice 5, leden 1937 přejmenováno na Sborovou nemocnici 5

Nejprve se v kostce podívejme na historii vojenských nemocnic před přesunutím do této budovy. Původně byla nemocnice pro zdejší dělostřelce v dnešní ul. Dr. Stejskala čp. 15. Ve 40. letech 19. st. došlo k přemístění do někdejšího hostince na Lidické třídě č. 20 (srv. dále). Kromě toho existovala ještě c. k. záložní nemocnice v budově kasáren na Žižkově třídě.
Stavba probíhala v letech 1898 - 1899 (uvádí se i 1886 - 1887 ?). Stavbu v novorenesančním stylu provedli Josef Hauptvogel a Josef Priesler. Je nutno si uvědomit, že tehdy šlo již o úplný okraj města.
Nejprve zde byl dislokován c. k. zeměbranecký pěší pluk 29 (do té doby právě v onom Bauhofu v Žižkově ulici). Roku 1912 byl v areálu nových zeměbraneckých kasáren v ulici Boženy Němcové uvolněn objekt pro umístění nemocných vojáků, zvaný Marodenhaus. Za první světové války zde byla v části umístěna nemocnice. Po roce 1920 přeměněno na vojenskou divizní nemocnici. Za 2. světové války zde byl umístěn lazaret.
Po válce dostal areál název Okruhová vojenská nemocnice a rozšířil se o bývalý městský chudobinec v sousedství (1950). Po roce 1990 byla vojenská nemocnice jako taková zrušena. Od 1. 1. 1996 byla Vojenská nemocnice změněna na civilní Okresní nemocnici České Budějovice (ve správě Okresního úřadu) a dva roky poté byla sloučena s „historickou“ civilní nemocnicí. Pro komplex budov se začal používat název Dolní areál a přesídlila sem řada oddělení z tzv. Horního areálu. V roce 2005 se sem přestěhovala z Vyššího Brodu Plicní léčebna Hrudkov. Historickou budovu dávného chudobince uvolnila Nemocnice České Budějovice, a. s. od 1. 1. 2003 pro potřeby Jihočeského kraje. Původní vojenská nemocnice je dodnes stále označována jako "vojenská" nebo "dolní areál".
Bývalá kasárna mužstva jsou podél dnešní ulice Boženy Němcové. Na jižní straně je dnes v moderní zástavbě štábní budova s věží s hodinami. Věž sice z budovy vyčnívá, ale díky okolní zástavbě není moc vidět.

voj.-nemo.jpg

Starý vojenský špitál - Divizní velitelství
umístění: Linecká / Linzer Strasse / Linzerstrasse (v letech 1915 - 1955 v části Wilsonovo náměstí), od 7. 6. 1945 Lidická, od 1955 opět součástí zrušené Wilsonovo náměstí
dislokace: od ledna roku 1920 Velitelství 5. divize + 9. pěší brigády, od 1. 6. 1920 zde velitelství divizního dělostřelectva (5. dělostřelecké brigády), intendance 5. pěší divize (posádkové velitelství, okresní doplňovací velitelství, velitelství vojenské evidence koňstva), vojenský obvodový soud a vojenská obvodová prokuratura, 1918 - 1935 také Brigádní soud České Budějovice (poté se přesunul do Plzně)

Od roku 1828 zde byl zájezdní hostinec. Po přestavbě domu Rudolfa Hanna z roku 1846 bylo vše i s velkou zahradou prodáno armádě (uvádí se i od r. 1820 ???). Stavitelem, resp. autorem přestavby, byl Johann Kneissl. Vojenský špitál zde byl až do konce 1. světové války. Za první republiky zde sídlilo velitelství divize a vojenský soud. Od r. 1996 zde funguje Okresní soud (tedy Lidická tř. 98/20). Zajímavost: zde později také prodejna knih nakladatelství "Naše vojsko".

Čtyři Dvory

Kasárna Čtyři Dvory (fotogalerie z III. 2012)
umístění: Haklodvorská, 23. 8. 1919 Štefanikova ulice, od 15. 5. 1940 Hackelhöfergasse / Haklodvorská, 1945 Kasárenská, 1963 Evžena Rošického
název: uvádí se, že zpočátku areál nebyl pojmenován, dále Zeměbranecké dělostřelecké kasárny císaře Františka Josefa I. / Kaiser Frz. Jos. Landwehr Artillerie Kaserne, po 1918 Dělostřelecká kasárna, Štefanikova kasárna, 1939 - 45 (pohlednice 1944) Adolf Hitler Kaserne, po válce Jiřího z Poděbrad, Kasárny kapitána Jána Nálepky
dislokace:
- 1914 - části 21. střelecké divize = náhradní baterie divizního FAR 21 - z ní vznikly Landwehr Feldartillerie Regiment No. 21 + Schwere Landwehr Artillerie Regiment No. 121 = ty odsunuty na frontu nebo do jiné posádky, od roku 1916 105. Artilerie Regiment, 1917 sem náhradní baterie FAR 52 a FAR 57
- 55. pluk polního dělostřelectva (*), 101. + 105. oddíl hrubého dělostřelectva (kvůli nedostatku materiálu neodeslán na Slovensko),(**) hrubý dělostřelecký pluk č. 105 a další jednotky, části 102. DP (***), 1919 automobilní oddíl pro dělostřelectvo (****), 1920 automobilní škola pro dělostřelectvo, velitelství divizní nemocnice, koncem 30. let zde také tzv. "kuželník" zřízený DP 105, tzv. "plynová komora" k vyzkoušení těsnosti plynových masek, 1938 105. sborový hrubý dělostřelecký pluk
1. 10. 1958 - 1. 7. 1989 20. tankový pluk (15. motostřelecká divize) + posilové jednotky
-----------------------------------------------
* Vznikl z 9. + 57. FAR. Na Slovensko se dostává později než 52. DP. Náhradní baterie 55. DP v Č.B. zůstala. Po unifikaci branné moci byla tato baterie odeslána do Českého Krumlova, kam se do října 1920 přesunulo její velitelství a 1. baterie - v Krumlově tak vznikl dělostřelecký oddíl 255, který byl v roce 1921 doplněn 2. baterií. Od r. 1927 je DO 255 v Týně nad Vltavou.
** 105. oddíl je v polovině roku 1919 odeslán do J. Hradce. V září 1920 se vrací zpět do Čtyřech Dvorů - vzniká z něj 105. hrubý děl. pluk.
*** Začátkem roku 1925 části 102. DP do Rokycan. Na jejich místo do Č. Dvorů velitelství 1. těžké děl. brigády z Vysokého Mýta. Velitelství pak bylo přestěhováno r. 1932 spolu s 305. těžkým děl. plukem do Tábora. 
**** V roce 1933 se automobilní oddíl v rámci reorganizace stěhuje do Olomouce k dělostřeleckému učilišti.

Stavba nových kasáren ve "Vierhofu" začala roku 1911. První etapa stavby byla dokončena na jaře 1914. Kasárna nebyla zpočátku pojmenována.
(* Podle některých zdrojů byly kasárny postaveny v letech 1893 - 1895 a dostavovány 1915 - 1917. Válka.cz uvádí jejich vznik až v letech 1915 - 1916. První vojáci sem prý přišli v lednu 1917). Dostavba areálu probíhala ještě v r. 1921 na náklady města pro potřeby voj. správy. (uvádí se i že Ploner je pronajímal armádě až do r. 1924).
Zajímavé je, že areál byl původně vybudován již zmíněným soukromníkem statkářem Karlem Plonerem nákladem 3,5 mil. Kč (ten patřil k významným majitelům domů ve městě a byl rovněž členem správní rady Měšťanského pivovaru = Samson). Postavil je (uvádí se že i prý údajně) na svém pozemku za své peníze. Jeho cílem bylo postavit kasárna a následně je pronajmout c. k. armádě. Nechal postavit jednak budovu štábu zaujímající čelní postavení v areálu a jednak další přilehlé budovy tvořící velké písmeno V, čímž využil pozemek tvaru trojúhelníku. Budovy stavěly dvě firmy (důvodem mohlo být zrychlení nebo snad cena). Štábní budovu s věží postavila firma Procházka a Bazanella, přilehlé budovy pro mužstvo, stáje a remízy pak firma Bratři Petráškové. Kasárna se Plonerovi poté opravdu povedlo pronajmout.
K areálu patřilo (i za první republiky) poměrně rozsáhlé posádkové polní cvičiště (Execierplatz), kam chodily cvičit všechny jednotky místní posádky. V roce 1888 se prostor rozšířil a poté ještě posunul severozápadním směrem. Do oblasti cvičiště patřila dnešní obytná čtvrť nedaleko, část sídliště Máj a Šumava, na opačné straně část osady České Vrbné. Táhlo se až k lesu Bor, kde byla lesní střelnice (ta vznikla už za c. k.). Její zbytky jsou dodnes dobře patrné. Je nutno si uvědomit, že Čtyři Dvory byly v té době ještě samostatnou vesnicí a nikoliv součástí Českých Budějovic. Za první republiky se areál nazýval tzv. "velké cvičiště" (myšleno pro plochu bezprostředně navazující na areál tehdejších Štefanikových kasáren). Nacházelo se zde i cvičiště pro vrh ručních granátů ("granátové cvičiště"). Další cvičiště měla zřejmě technická rota pěšího pluku 1 někde jižně od města u Rožnova (?). Dále se pro cvičební účely uvádí prostor "U Hvízdala", což je prostor navazující na velké cvičiště pod Vrbenskými rybníky (zde Googlemaps).

ctyri-dvory.jpg

Za první republiky se zvažovalo, že by zde mohlo být i letiště. To nakonec bylo postaveno na současném místě. Konaly se zde i vojenské slavnosti - vzpomeňme vzlet Jana Kašpara z roku 1910. Ve 20. letech v areálu bylo i malé vojenské letiště.
V roce 1924 byl tento komplex o 20 objektech odkoupen státem za 7 mil. Kč. Kasárna přečkala válku a sloužila armádě až do roku 2001, kdy byla předána městu. V době po r. 1945 byl areál rozšířen směrem na Haklovy Dvory a bylo zde vybudováno cvičiště pro výcvik tankových osádek. Jednou z památek na pobyt tankového pluku je dodnes existující žulovými kostkami dlážděná silnice (Rošického), která vedla od kasáren směrem ven z města.
Dříve byla kasárna pronajata soukromým firmám, ale jejich stav byl značně tristní a zanedbaný. Proto se uvažovalo o jejich zbourání. V současné době jejich likvidace probíhá...

fotogalerie Kasárna Čtyři Dvory 14.1.2012
fotogalerie Kasárna Čtyři Dvory a Sady svobody (konec března 2012)
---------------------------------------------
pozn. Buldra ve své knize o ČB divizi uvádí dále tyto kasárenské budovy - o těchto objektech však není mnoho známo.
* kasárny na Dobré Vodě
* kasárny v Suchém Vrbném - zde až do r. 1993 umístěna vojenská posádková hudba, šlo o zcela nový objekt na místě původních dřevěných objektů. Zde v roce 1951 1. raketometný oddíl (poté přesun Kaplice)
* kasárny u střelnice v lese Bor (1. ženijní prapor 1945-1950, poté na Mar. náměstí + do kasáren na Dlouhé louce - tzv. "vodní cvičiště")
* spojovací prapor byl po válce umístěn v budově tzv. "kněžského semináře" (později Krajská stranická škola, dnes budova teologické fakulty)

Zdroje a literatura

Daniel KOVÁŘ, Budějovický poutník aneb Českými Budějovicemi ze všech stran, Praha 2006, s. 158, 162, 163, 195, 196, 212, 216, 230.
Daniel KOVÁŘ - Pavel KOBLASA, Ulicemi města Českých Budějovic. názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes, Jelmo, 1998 /2. vydání Č. B. 2005/.
Leoš NIKRMAJER (ed.), České Budějovice 1867-1937, Plzeň 2006, s. 112.
Milan BINDER - Jan SCHINKO, Věže a věžičky Českých Budějovic aneb nejen Praha je stověžatá, České Budějovice 2006, s. 46, 87.

Jan BAJER a kol., 100 let městské dopravy v Českých Budějovicích 1909 - 2009, České Budějovice 2009
František RADA, Když se psalo T. G. M. České Budějovice v prvním desetiletí republiky, České Budějovice 1992.
Klára BRŮHOVÁ, Mariánská kasárna v Českých Budějovicích - obnova a dostavba, diplomní projekt FA ČVUT, Praha 2010.
FIDLER Jiří - SLUKA Václav, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920 - 1938, Praha 2006.
SANDER Rudolf, Abecední přehled dislokace československé mírové armády v letech 1918 - 39, SAP 50, sv. 1, Praha 2000, s. 205 – 317.
SANDER Rudolf, Organizační a dislokační vývoj československé armády v letech 1918 - 1939, SAP 35, sv. 1, Praha 1985, s. 205 – 317.
BULDRA Vladimír, Pohled do historie dělostřelectva na Českobudějovicku (studie). II., Léta 1939-1998, České Budějovice 1998.
BULDRA Vladimír, Pohled do historie českobudějovické divize (studie), České Budějovice 1999.

Geochaching.com - listing keše Nemocnice
válka.cz - Č. Budějovice

válka.cz - kasárny Čtyři Dvory
válka.cz - Marianská kasárna
válka.cz - Divisní proviantní sklad 5
válka.cz - Divisní zásobárna 5

Historie nemocnice ČB - nemcb.cz (nefunkční)
historická mapa http://archiv.cbvk.cz/historicke_mapy, mapa MA-401, kreslil F. Landspersky - ONLINE
S-ČB - Protektorátní České Budějovice
pro obecnější srovnání S-ČB - Vojenské posádky v Č. Budějovicích v roce 1906 - 1912

zápalkové náboje - strelci.com