P. K. modeling and history web

Obecně se dá říci, že v Českých Budějovicích byly v období první republiky problémy s koupáním vojenských osob velmi časté. Úskalí byla zejména v nemožnosti osvěžení se společně s civilisty (např. kvůli vyzrazení vojenského tajemství apod.) a špatné hygienické situaci. Proto také místní posádkové velitelství poměrně často v tomto ohledu posílalo na radnici urgence k řešení. Obecně bylo plavání pro vojáky důležité i v rámci fyzické přípravy (v boji např. při překonávání vodních toků apod.). Je jasné, že např. "obyčejní kluci z venkova" byli ve vodě "jako doma" a ti z města často ani plavat umět nemuseli. V této souvislosti je vhodné připomenout i plavecké závody (a to civilní i vojenské), kterých se vojáci zdejší posádky vcelku hojně zúčastňovali.

Již v květnu 1854 bylo stanoveno místo na pravém břehu Malše (u Malého nebo Velkého jezu ?), které fungovalo i pro civilní osoby. V této souvislosti je nutné připomenout, že právě toto koupaliště odstartovalo poměrně pestrou historii plováren a koupališť na území města. Postupem času vznikaly a zanikaly městské plovárny v různých místech i na řece Vltavě. Ty v 30. letech minulého století nahradila na svou dobu moderní plovárna na Sokolském ostrově, jejíž bazén byl největším v tehdejším Československu.

Ve 20. letech fungovalo voj. koupaliště na pravém břehu Vltavy pod Dlouhým mostem v těsném sousedství koupaliště civilního (pozn. 1). Z roku 1927 je z archivních pramenů znám problém způsobovaný mužstvem, které vynášelo kamení z řečiště a stavělo hráze. Bylo proto třeba stanovit přísný dozor důstojníka. Problémem se také stávalo stále více rostoucí znečištění řeky Vltavy (ano, není to jen problém dneška), což rozhodně nenapomáhalo dobré zdravotní situaci zdejšího vojska.

Na obrázku vidíme prostor kolem Dlouhého mostu na dobové mapě (mapa MA-401) z popisovaného období. Vidíme samozřejmě dobové názvy ulic a nábřeží. Vpravo je vyústění Mlýnské stoky za oběma mlýny (Přední a Zadní). Dole je patrný tzv. Jiráskův jez z roku 1932. Elektrárna na pravém břehu má dvě Francisovy a jednu Kaplanovu turbínu - vše o výkonu 630 kW.

Ve 30. letech již vojsko začalo upozorňovat na špatné hygienické podmínky. Ve vodě prý byly střepy, rezavé plechy a také dokonce odpadky. Tomu nepřispělo ani to, že těsně nad voj. koupalištěm proti proudu bylo místo pro plavení koní. Koňské výkaly plující ve vodě a ústí tří městských kanálů rozhodně čistotě zdejší vody nepomáhaly. Dále je třeba připomenout, že stávající rozsah voj. koupaliště již na počátku 30. let absolutně neodpovídal početnímu nárůstu místní posádky. Navíc se zde v období čtyř let objevila celkem tři utonutí vojínů.
Kvůli těmto problémům velitel posádky začal uvažovat o zřízení nové vojenské plovárny a to konkrétně u Malého jezu. Uvažoval se zde bazén pro plavce i neplavce, pískoviště, šatna a vor ke koupání. Velitelství proto žádalo o nové místo ke koupání, ovšem striktně nemělo být pod Dlouhým mostem.
Na tomto místě se hodí ocitovat kus hlášení posádkového šéflékaře ze dne 2. května 1931, kde se píše: "Není také vyloučena možnost případu, který také uvádí přiložené hlášení z civilních kruhů lékařských, že koupající pocítí náhle při silném zápachu vody nevolnosti, což by mohlo míti za následek eventuelně i utonutí".
Nové místo ke koupání bylo tedy stanoveno na pravém břehu Malše pod Velkým jezem. Není od věci zde uvést zajímavou příhodu ze dne 14. června 1931. Před 16. hodinou odpolední zde zjistil dozorčí důstojník, že mezi vojáky se koupe na 600 civilistů. Totiž, je jasné, že bez uniformy byl rozdíl prakticky nerozlišitelný... Následovaly stížnosti a žádosti vojska. Bylo tedy znovu přiděleno (k nelibosti vojáků ?) staré místo pod Dlouhým mostem. Samozřejmě se okamžitě objevily stejné potíže jako dříve.  
V létě 1932 konečně vojenská správa získala trvalejší koupaliště. Podle výsledků vodoprávního řízení z 20. června 1932 bylo tedy vojenské koupaliště již definitivně znovu na místě mezi Velkým jezem a lávkou k dnes již bývalému vojenskému hřbitovu (pozn. 2) na pravém břehu řeky Malše (hřbitov byl v tehdejší ul. Plavská - pozn. 3, srv. článek Vojenský hřbitov v Českých Budějovicích). Šlo o pozemky Karla Knappa, které byly vojákům až do odvolání přenechávány bezplatně. Městem byly povoleny drobné úpravy břehu, dále vybudování schůdků, provizorního přístřešku a dřevěných záchodů. Vždy po sezoně muselo být všechno zařízení přesunuto mimo zátopovou zónu. Zde již tedy byla voj. plovárna nastálo. Již vzápětí ale vyvstaly další návrhy. Koupaliště mělo být například na Vltavě na konci ulic Zborovské (dnes S. K. Neumanna) a Grünwaldovy (* pozn.). Po roce 1937 byla na koupališti u Malše krátce i škola pro výcvik vojínů - neplavců. Po válce již tato plovárna zůstala neobnovena...
* pozn. Zde byl tehdy okraj zástavby. O výhodné místo šlo také proto, že nedaleko jsou kasárna - resp. tehdy voj. nemocnice - v dnešní ulici B. Němcové - tehdy Štefanikovy, umístění mapy.cz + srv. s dobovou mapou.

Prostor vojenského koupaliště u Velkého jezu na Malši na dobových mapách (vlevo MC 118, vpravo MA 401). Na obou vidíme prostor vojenského hřbitova i dotyčnou lávku, která spojovala oba břehy nedaleko. Prostor voj. koupaliště je na jedné z map dokonce označen. Všimněte si také stavby Velkého jezu, který vzdouvá Mlýnskou stoku, která odsud vpravo pokračuje směrem do města.

Vojenské koupaliště v roce 1938 a pěší pluk 1

"Koupací sezona" pro 1. pluk "MJH" začala v květnu 1938, kdy měla jeho technická rota opět postavit na místo veškeré zařízení odklizené přes zimu. Jak již bylo zmíněno výše, byla zde zřízena i škola plavání. Za tímto účelem měly roty do poloviny května 1938 předložit soupisy neplavců. Současně s tím měl být navrhnut jeden poddůstojník schopný vést plavecký výcvik. Kurz měl poté určeny dva plavčíky: svobodníka Stanislava Johna (10./1 rota) a vojína Jiřího Fautoru (DP 5, přidělen počtu živených 10. roty).
Uvědomme si, že 21. 5. 1938 byla vyhlášena květnová mobilizace, tudíž se na řešení problémů voj. koupaliště mohlo zřejmě přistoupit až v červnu, kdy se vojáci vraceli z "ostrahy hranic" zpět do posádky. Návrat pluku zpět se uvádí dne 14. června 1938 kolem 14:00.
V polovině července 1938 můžeme z denních rozkazů zjistit další zajímavou skutečnost, že prapory za pěkného počasí neposílaly své vojáky na koupaliště., což jim bylo zřejmě velitelstvím pluku oprávněně vytýkáno. Koncem července 1938 bylo navíc mužstvu na koupališti zakázáno plavat mimo vyhrazená místa. Šlo o prevenci proti utonutí. Zřejmě toto původní upozornění nefungovalo, protože v polovině srpna měli velitelé rot své vojáky poučit znovu.
Je možné, že tato upozornění souvisela s červnovým případem utopení Josefa Mautnera (vojín 10. roty p. pl. 1). Ten utonul na plovárně "U Špačků" na Malši. Zemřel dne 7. 6. 1938 (pohřben v Kapličkách - Kepellen, okres Kaplice). Smuteční slavnost se konala o 6 dní později dne 13. června 1938 ve Vyšším Brodě. Sem byla vypravena deputace v čele s nadp. Mikulcem a osmi vojáky.
pozn. Pohledem na mapu zjistíme, že toto místo se nacházelo o něco dále proti proudu řeky a tedy zcela mimo vyhrazené vojenské koupaliště. Zajímavé je také datum úmrtí, tj. týden před návratem příslušníků pluku z "ostrahy hranic" zpět do posádky. Z toho mimojiné vyplývá, že stále ve městě muselo zůstat určité procento mužstva a že Mautner patřil mezi ty, co ve městě zůstali... 

FOTOGALERIE stav XII. 2013 + IV. 2013 !!!

Poznámky

1) Na tomto místě se sluší dodat i něco k historii proslulého Dlouhého mostu. Most zde stál již ve 14. století (prvá zmínka 1369, ve 13. st. je doložen brod) a spojoval město s osídlením na západním břehu. Roku 1741 byl most spálen ustupujícím francouzsko-bavorským vojskem. Do roku 1880 zde stál most dřevěný, který ale byl často ničen povodněmi (proto přestavován). Roku 1880 zde vznikl 1. železný most příhradového typu o délce 95,5 m (uvádí se i 85 m?) dle návrhu Václava Koudelky. Zvyšující se dopravní ruch si vyžádal v letech 1930-32 nové řešení. Most byl posunut po proudu o 13 metrů a na jeho místě byl v roce 1932 postaven nový, po kterém měla jezdit i tramvaj do Čtyřech Dvorů. Most byl projektem Škody Plzeň, konstrukci dodala pardubická mostárna A. Rainberga. Novější ocelová konstrukce se od té starší lišila nižším počtem pilířů.
V roce 1998 byl tento most posunut proti proudu o 18,162 metru, což trvalo celých 6 hodin. Dne 28. 10. 1998 byl slavnostně otevřen nový Dlouhý most (tedy 3. železný) projektanta Romana Kouckého, Most byl tehdy navržen na stavbu roku, ovšem nezvítězil. 
V této souvislosti se hodí dále říci, že křižovatka za mostem směrem na Č. Dvory byla upravena až v roce 1984. Předtím zde byla křižovatka ve tvaru trojúhelníka, která vznikla kolem roku 1942. 
2) Tento železný most u bývalého voj. hřbitova od 90. let 19. st. spojuje ulici Plavskou s Červeným Dvorem a Mladým. Původní most stál již před rokem 1895 (první zmínka o voj. hřbitově se datuje do roku 1797). Most byl kdysi nazýván také Buqoyský, protože poblíž bylo skladiště dřeva (tzv. holcplac) hraběte Buqoye. Dřevo se sem plavilo z Novohradských hor. Původně po mostě jezdily i povozy, automobily jsou nedoloženy. Na druhou stranu dodnes se na mostě z obou stran nalézá kamenný patník proti vjezdu. 
3) V době první republiky známá jako "Plavská silnice". Dnešní název se stal oficiálním až po druhé světové válce.

Ilustrační foto - plovárna na Sokolském ostrově v létě 1938. V tu dobu již intenzivně probíhaly obranné přípravy na 1. linii HOP na Českobudějovicku... /ilustrační foto, zdroj Historické Budějovice/

pozn.: Prostor bývalého vojenského koupaliště u Velkého jezu je dnes volně přístupný celoročně. Pozor však zejména v letním období, abyste jako průzkumníci nenarazili na nějakého překvapeného naturistu...

Literatura a prameny:

Daniel KOVÁŘ, Lázeňství na Českobudějovicku, České Budějovice 1996, s. 35 - 37.

Daniel KOVÁŘ - Pavel KOBLASA, Ulicemi města Českých Budějovic. názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes, Jelmo, 1998 /2. vydání Č. B. 2005/.

Milan BINDER - Jan SCHINKO, Českobudějovické zkratky, České Budějovice 2008. (+ k D. mostu nezvykle vydatný Wikiodkaz)

VUA-VHA, f. Pěší pluk 1, kart. 19 - denní rozkazy 1938.

případ J. Mautnera - Srv. Jiří PLACHÝ, Nástin personálních ztrát Československé armády v době od 21. května 1938 do 31. března 1939, Praha 2009, s. 85.

HLUŠIČKOVÁ, H. (editor) a kol., Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. - IV., Praha 2002-2004, s. 508 (Dlouhý most), s. 516 (Jiráskův jez).

FB skupina Historické Budějovice

článek Nová kapitola historie koupání ve městě (www.c-budejovice.cz)

K historii Malého jezu (geocaching.com)

http://archiv.cbvk.cz/historicke_mapy:
mapa MC-118, kres. Fr. Landsperský, městský stavební asistent, vyd. B. Pejša & spol., Č. Budějovice - ONLINE
mapa MA-401, kreslil F. Landspersky - ONLINE