Vodní stavby na Trhovosvinensku VI. - Mlýn a elektrárna Březí
Na tento mlýn jsem poprvé narazil při vzpomínání s pamětníky (údajně byl mlýn dříve jinde a v dnes suchém náhonu mají být zbraně z konce války) a poté na stránkách Selské baroko. Bohužel se zdá, že o něm existuje jen málo informací. V polovině března 2013 byl proveden terénní průzkum.
Mlýn samotný leží na toku Svinenského potoka na samém okraji obce Březí (čp. 1 a 2). Tato obec je dnes součástí Trhových Svinů. Z dřívější doby jsou známy názvy v německé mutaci Pürchen a Pirchen. První písemná zmínka o vesnici se datuje k roku 1357. Správní vývoj Březí byl následující: 1850 - 1869 samostatná obec, 1869 - 1886 osada obce Otěvek, 1886 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 30. 6. 1980 osada obce Něchov, od 1. 7. 1980 osada obce Trhové Sviny. Březí patřilo pod panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy) a faru (-ní úřad) Trhové Sviny. Dále pod Březí spadaly osady Lniště a Nežetice. (zdroj: jihogen)
Z historie
Roku 1873 koupil Jakub Murtinger mlýn jako vyhořelý na pozemku Březí čp. 1 od původního mlynáře Havla (resp. jeho příbuzných).
Chytilův adresář z roku 1915 nám v Březí uvádí dokonce dva mlynáře: Murtinger Jan a Pancíř Matěj.
pozn. do roku 2014 jsem jistě nevěděl, který z nich patřil k březskému mlýnu. Dříve bylo pravděpodobné, že Pancíř, neboť ve Březí se nacházel kdysi vyhlášený hostinec Václava Pancíře čp. 6 (zbytek dochovaného nápisu na jednom z domů i vyprávění pamětníka, který pochází z okolí). Tedy bylo možné, že druhý mlynář byl v Trajerově mlýně na Keblanském potoce. Ovšem dnes již můžeme spolehlivě přiřadit mlýn mlynáři Jan Murtingerovi (na vedlejším mlýně v Březí čp. 29 mlel Matěj Pancíř - dnes Johnův-Trajerův mlýn)
K roku 1930 se uvádí takovýto stav: Březí čp. 1, Jan Murtinger, mlýn, 1 kolo na spodní vodu, průtok 2m3/s, spád 0,5m, výkon 4 HP (Seznam vodních děl k roku 1930, stav koncem roku 1930, sešit 2, OFŘ České Budějovice, Praha 1932.)
Jan Murtinger z čp. 2 v Seznamu vesnických boháčů z r. 1953 (zemědělské půdy 13,37 ha, celkem půdy 16,53 ha)
Po roce 1958 byl majitel Jan Murtinger z politických důvodů odsouzen, majetek (mlýn, polnosti, lesy) zabaven a celá rodina vystěhována. Propuštěn na všeobecnou amnestii v r. 1960. Mlýn zdevastován a postupně rozkraden v rámci místního socialistického JZD. Mlýn v restituci nebyl vydán. (informace via IK)
Budova ještě stála v r. 1977 - nyní pouze přízemní obvodové zdivo. Zachovalá budova přiléhající k cestě je část hospodářské budovy, kdy byl chlév a maštal, skladována úroda z polí. Mezi hospodářkou budovou byl vjezd do dvora a budova mlýnu stála v místě dnešního přístavku pro turbinu. Ze mlýnu je zachována část obvodové zdi mezi pozemkem mlýna a přístupovou cestou do statku Suchanů (Březí č. 2). Tudy se také vykládalo obilí a nakládala mouka. Dle přiložené dobové fotografie to musela být tehdy velmi krásná a honosná stavba. (informace via IK)
Fotografie z roku 1958 (laskavě poskytnuto z archivu MUDr. Ivo Krause)
Ze starých map a strojní vybavení
Dle výřezů z dobových map dole je jasné, že mlýn zde existoval určitě v období od 70. let 19. st. do roku 1945 (resp. 1948, kdy bývaly mlýny zabavovány). Nyní již víme, že budoba stála ještě v 70. letech 20. st.
V otisku stabilního katastru objekt jako mlýn vyznačen není (resp. budovy ano a to 2 obytné/kamenné + 2 menší zemědělské/dřevěné). Zajímavé je, že je evidentně naznačen náhon a odvodní kanál. Ovšem mlýnská kola nikde (je možné, že byla mlýnice krytá ? to by ale nebyl důvod pro neoznačení počtu kol). Přístupové cesty v tomto případě nebyly třeba řešit, neboť mlýn stál přímo ve vesnici (která ležela na hlavní cestě). Ze strany za potokem sem směřovaly i tehdy cesty směrem z lesa (samot) mezi Nežeticemi a Otěvěkem a cesta směrem od Trhových Svinů (z prostoru dnešní střelnice). Ovšem přímo u mlýna nevidíme na otisku katastru žádný můstek. Tedy musíme předpokládat alespoň brod či můstek dřevěný (i když ten bývá na otiscích stabilního katastru zpravidla vyznačen). Na dobové mapě vidíme také křížek, který je v tom místě dodnes (tedy máme doloženu jeho existenci už z 1. třetiny 19. století, viz. článek). Na mapě 3. vojenského mapování z let 1877-1879 již však jedno mlýnské kolo vyznačeno je (resp. značka mlýna ?).
Mapa stabilního katastru z let 1826-1830 (http://archivnimapy.cuzk.cz)
Výřez z Wandkarte des politischen Bezirkes Budweis, 1:25 000, Budweis 1895: Deutsches pädagogisches Verein. Sign. MA-82-8, ONLINE.
Mlýn na výřezu z mapového listu České Budějovice 4453, Vojenský zeměpisný ústav v Praze 1929, 1:75 000, ONLINE cbvk.cz
Malá vodní elektrárna je zde podle webu calla.cz v provozu od roku 1938 (předtím zde přirozeně bylo vodní kolo). To celé prošlo rekonstrukcí v roce 1999 a dodnes funguje. Francisovu kašnovou ležatou turbínu UNION o výkonu 6 kW zde pohání voda z náhonu, který je vzdutý jezem. Náhon má spád 1,7 metru.
Není bez zajímavosti, že firma Union pocházela z nedalekých Českých Budějovic. Celý název firmy zněl "Union akc. strojírna a slévárna České Budějovice". Pojem Union pocházel již z roku 1911. Více se dozvíte v článku Union musel ustoupit v zájmu budování socialismu (+ dotaz v aplikaci Ptejteseknihovny). V Unionu se vyráběla Francisova dvojitá horizontální turbina nebo také kašnová turbína a také tzv. čtyřválcová stolice.
Dnešní stav
Jez i náhon bývalého mlýna je stále funkční. Jez samotný je opatřen můstkem a dřevěnými stavidly pro regulaci výšky vody. Náhon poté vede k bývalé mlýnici, kde je dnes turbínovým domkem zakryto elektrárenské zařízení. Kolem zdí také můžeme vidět zbytky zařízení (převodová kola). Potok vede dále za jezem těsně kolem pozemku mlýna (resp. oplocení). Přes potok dnes vede most s kovovým zábradlím. Vyústění náhonu a přilehlé koryto potoka je vyztuženo betonovými zídkami. Zajímavé je, že náhon vede přímo pod stavbou. Resp. pod jeho patrovou částí těsně podél cesty, která je asi nejvýraznější z celého areálu (zřejmě bývalá stodola apod. ?). Tato budova je zajímavá i po formálně-architektonické stránce (výrazné trojúhelníkové štíty se zdobenou římsou, okna s cihlovými klenbami v patře - většinou zaslepena zazdívkou). Samozřejmě náhon probíhá i pod cestou, která je krytá menším můstkem opět s obdobným zábradlím. Ze směru z centra obce u příjezdové cesty si můžeme všimnout i zajímavě řešených kovových vrat (před nimi roste pěkný modřín).
Ze zajímavostí okolo Březí
I přesto (možná právě proto), že v Březí evidentně je dnes většina chalup (tj. obydlených občasně) se v okolí Březí podařilo zachovat "ducha starých časů" (viz. zmíněný nápis na bývalém hostinci V. Pancíře). Za pozornost stojí už jen samotný reliéf krajiny a příroda kolem. Zajímavost tvoří už komunikace směrem od Trhových Svinů na Nežetice, kde jsou ve velké míře zachovány původní silniční patníky i se spojnicemi z kolejnic malého rozměru (na mnoha místech lze vypozorovat konstrukci jejich spojování). Některé patníky jsou už bohužel vyvráceny a leží ve stokách. Na druhou stranu před Nežeticemi se nachází v zatáčce poměrně dlouhý úsek, kde jsou patníky kompletní po obou stranách. Před Nežeticemi lze rovněž shlédnout zajímavý můstek. Nesmíme zapomenout ani na pěkné dochované drobné církevní památky v Březí a okolí (zatím zmapováno celkem 5). Více se o nich pod příslušným heslem můžete dočíst v článku Drobné sakrální památky v okolí TS 3.
FOTOGALERIE Silnice rozcestí Březí - Březí - Nežetice
-----------------------------------------------------
FOTOGALERIE /pol. března 2013/ - mlýn
GPS areálu je 48°50'42.297"N, 14°36'5.446"E
Zdroje
Seznam vodních děl k roku 1930, stav koncem roku 1930, sešit 2, OFŘ České Budějovice, Praha 1932.
správci a foto http://www.calla.cz/atlas/detail.php?kat=1&id=499
http://jihogen.ic.cz/b.htm#brts
Chytilův adresář: http://jihogen.ic.cz/brezitrhsvin.jpg
http://archivnimapy.cuzk.cz
archiv.cbvk.cz/historicke_mapy
http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/union-musel-ustoupit-v-zajmu-budovani-socialismu.html
http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba013/union-akc.-strojirna-a-slevarna-ceske-budejovice
