Vodní stavby na Trhovosvinensku V. - Čtveřice mlýnů na Svinenském potoce
ZDE DOPROVODNÁ GALERIE !!!
Úvodem
Na Trhovosvinensku odjakživa klapaly hamry a mlýny. Šlo vždy spíše o kraj zemědělský a venkovský. Jednou z takových oblastí, výhodných pro výstavbu vodních staveb byl tok Svinenského potoka. Ten pramení pod Velkým Jindřichovem (samozřejmě v době první republiky se místo jmenovalo jinak, srv. Svinenský poutník I, TSL 1/2009, s. 4). Protéká údolím severním směrem na Rychnov u Nových Hradů a dále na Žumberk a Trhové Sviny. Svinenský potok napájí a propojuje některé rybníky a u Komařic se vlévá do Stropnice, a to na pátém říčním kilometru. Jde o největší přítok Stropnice o délce celých 34 kilometrů.
Protože Trhové Sviny byly odedávna centrem zdejšího kraje, dá se zde očekávat vzhledem k nutné poptávce po mouce (resp. jejím mletí a výrobě zemědělských nástrojů) celá řada staveb. Zdejší mlynářská tradice se zde zřejmě táhla již od středověku a mlýny a hamry probíhaly postupnou modernizací.
Postupujme po proudu potoka. V Pěčíně byl zřejmě také kdysi mlýn (srv. *), poté následuje tzv. Buškův - Kudrlův hamr, a poté již popisované mlýny: Kolínův - Denzingerův, Reifův - Šimečkův, Hlívkův - Panských a konečně již těsně u města Fürbeckův - Kolínův mlýn. Tedy na zhruba 3-4km vodního toku poměrně velká koncentrace vodních staveb. Mlýny musely nutně měnit krajinu a to nejen budováním náhonů, retenčních nádrží, ale i příjezdovými cestami, mostky, božími muky a podobně. Stejně jako v předchozím článku tyto dnes téměř neznámé památky zastiňuje svým významem Buškův Hamr u Lniště. Dá se ale říci, že tato stavba měla poměrně štěstí, protože jinak by skončila obdobně jako dodnes neudržované mlýny (rozuměj nevyužívané pro soukromé účely a tím pádem také nutně znehodnocované a přestavované). Právě jihovýchodně před Trhovými Sviny nastala výhodná konstelace pro umístění čtveřice mlýnů. Stejně jako v případě IV. části našeho povídání se o těchto technických památkách zatím mnoho neví, a tak se budeme spoléhat spíše na popis a průzkum dnešního stavu. To také není na škodu, poněvadž nejspodnější mlýn Kolínův, který se dnes nachází nedaleko svinenského autobusového nádraží, již dlouho díky svému stavu stát nebude...
* Poznámka: Díky komentáři Sofie Týnské můžeme doplnit některé detaily. Bohužel se sice zatím terénním průzkumem nepodařilo odhalit, o jakou jde dnes v Pěčíně budovu, ale nyní to zřejmě bude možné !!! Pěčínský mlýn prý stojí dole u potoka a je z něj stavba, která již nemá s mlýnem nic společného, vypadá prý spíše jako modernější chalupa.
Podle knihy Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách, s. 156 to bylo čp. 9 (zde i mlýnice) na pravém břehu Pěčínského potoka. "Rody stěhovavých povolání" uvádí v Pěčíně k roku 1757 (dle tereziánského katastru) mlýn o 1 vodním kole.
Chytilův adresář udává k roku 1915 dva mlynáře: Kratochvil Franz a Wolf Martin. Nově již tedy víme, že F. Kratochvíl byl mlynářem na Hrádku v dnešním tzv. Martinském mlýně (je zde zachovaný náhon s mlýnským kolem a vantroky). Byl to poslední mlynář, který na mlýně mlel. Tedy zápis v adresáři je poněkud zavádějící, protože i tehdy patřil Hrádek pod Pěčín-Haid, a proto byl tento údaj sloučen (i když jde ve skutečnosti o dva mlýny a může to vypadat, že přímo v Pěčíně byly mlýny dva).
Budeme případně dále informovat v některém z dalších dílů našeho povídání !!! Dole je mlýn ve výřezu z dobové pohlednice (Wolfsmühle, tehdy Pěčín pod názvem Haid).
Střípky z historie a turismus
K roku 1915 eviduje Chytilův adresář v Trhových Svinech a okolí tyto mlynáře: Fürbeck František - Kolín Josef - Panský Ferdinand - Peclinovský Emanuel - Peclinovský Jan - Šimeček Josef - Trajer Jan. Dle dnešních názvů měla rodina některých mlynářů tyto v držení až do jejich zániku a přerušení mlýnské činnosti.
Na tomto místě si dovolím ocitovat část textu ze Svinenského poutníka z ledna 2009:
"... V překrásném údolí, kde se od nepaměti říká Na mlýnech, předává Svinenský potok svou sílu třem mlýnům. První patří mlynáři Kolínovi - kdysi býval Dencingrův, na prostředním pracuje mlynář Šimeček (dříve mlynář Reif) a poslední z trojice - dolní mlýn - je Panských. Také on míval jiného majitele - mlynáře Hlivku. Těsně před Trhovými Sviny se od hlavního toku odklání náhon, který žene vodu na vantroky Fürbeckova mlýna, aby se zde opět vrátila do původního koryta. Tady se konečně Svinenský potok dostává po klikaté úmorné cestě do svého města. ..."
Celé údolí s potokem je dodnes a bylo očividně i v minulosti příjemné místo pro turisty. Publikace Trhové Sviny 500 let městem vydaná v roce 1938 se zmiňuje takto: "Příjemné koupání zajišťuje celá řada v okolí roztroušených rybníků, z nichž je nejvíce vyhledávaný rozsáhlý rybník Prelát přímo na pokraji lesa." Právě tento rybník byl očividně tehdy kvalitním turistickým cílem a oproti dnešku se zde zřejmě nechalo i koupat.
Cesta k Prelátu směřuje právě naším údolím, které se dodnes od nepaměti příznačně jmenuje "Na Mlýnech" (nezapomeňme, že ulice směřující k našim mlýnům také nese jméno Mlýnská !). Dva ze mlýnů jsou dodnes jmenovitě vyznačeny v turistických mapách (kolem vede modrá turistická značka). Zajímavé je, že u obou je používán právě ten starší název. Od zdejšího mlýna se odvíjejí také místní názvy "Za Denzigrovým mlýnem" a jižněji také "Denzingrův les".
A nyní již k popisu dnešního stavu a útržkům historie jednotlivých mlýnů a jejich okolí. Úvodem něco k průběžně prováděnému průzkumu. Protože vodní mlýny jsou velmi komplexní fenomén, sledoval jsem i staré mlýnské náhony, které jsou kromě samotných mlýnských staveb jejich největšími relikty, nehledě na to, že stavby samotné jsou často v dezolátním stavu nebo značně přestavěné. Do obrázků jsem si dovolil zasáhnout tam, kde z fotky nebyla jasná situace náhonu a jeho průběh. Zajímavé jsou i zbytky původních zařízení náhonu, různé kamenné hráze a šoupata na srážkách. Pro popis budou důležitá i dobová zobrazení a mapy. Je zajímavé si uvědomit, že šlo o poměrně zajímavý mlýnský komplex, kde se díky náhonům také částečně změnila niva potoka, který byl zdá se pro takovou koncentraci mlýnů vhodný nejen z hlediska spádu vody, ale zřejmě i jejího dostatečného množství. Zajímavé je také porovnání mapy stabilního katastru z let 1826-1843 (foto nahoře, odshora Hlivkův, Reifův a Denzingrův mlýn) s dnešním stavem, např. po stránce komunikací. Je zde důležité zmínit, že mlýn bez příjezdové cesty nebyl mlýnem...
A/ Denzingrův mlýn (Kolínův, Hanzlův, Čutkův)
GPS: 48°49'48.844"N, 14°38'53.096"E, Trhové Sviny č.p. 196 (dnes je majitelem Ing. T. Machart, který v mlýně bydlí a hodlá ho opravovat, což je velmi chvályhodná činnost ! Dle sdělení pana T. chce mlýn upravit do stavu obyvatelného: hlavní budovu se štítem opravit a zaizolovat. Zbytek prý bude znovu postaven ve stejném stylu.)
pojmenování: Dencingrův (1929, topo s 1952), Denzingrův, Hanzlův (Jindřich Hanzl - 1934, Protektorát), Kolínův, Waltz m. (1. voj. mapování 1764-1768), Denzinger M. (3. voj. mapování 1877-1880, 1895 1:25 000), Denzinger ml. (tzv. Bělohlavova mapa 1:75 000), Čutkův mlýn (pamětnice), mlýn Václava Pavlíka (1907)
Na otisku stabilního katastru (obrázek dole) je zakreslen jako uzavřený areál složený ze 3 obytných staveb (převážně kamenných) přibližně do tvaru L s jednou hospodářskou (převážně dřevěnou budovou v severní části komplexu). Východní část mezi nimi byla pravděpodobně jen zastřešena. Příjezdová cesta k mlýnu vedla jedna, zřejmě přibližně v dnešním směru od silnice na Hrady kolem božích muk (ty popisuje i Karel Hlubuček ve své práci). Na ní navazuje cesta k Reifovu mlýnu na západ a poté těsně nad mlýnem cesta směrem ke Kudrlovu hamru kolem kapličky pod Hamerským rybníkem (o této situaci jsme již psali v tomto článku). Přímo ke mlýnu vedl od usedlosti na protější straně potoka dřevěný most. Sem také vedla cesta směrem z východu (směrem od Pěčína, Mezilesí), ovšem tehdy ještě nebyla propojena s oblastí před Reifovým mlýnem jako je tomu dnes. Těsně kolem mlýna se nacházely pastviny (W = Weiden). Náhon se od Svinenského potoka odpojoval několik stovek metrů proti proudu potoka. Napájel retenční rybník těsně před mlýnem, z kterého zřejmě bylo možné zásobovat mlýn vodou v případě sucha apod. Přibližně na úrovni dnešního betonového mostku na opačné straně potoka stála také jakási dřevěná, budova možná seník či něco podobného. Břeh potoka přivrácený k mlýnu byl pravděpodobně uměle zpevněn. Je zajímavé, že otisk neznázorňuje řádná mlýnská kola jako v případě dalších mlýnů po proudu potoka. Je tedy možné, že objekt byl přestavěn na mlýn až po polovině 19. století ?
O malebnosti okolí Svinenského potoka také svědčí i to, že si Hanzlův mlýn vybral v roce 1939 ke ztvárnění malíř Alois Moravec (obrázek dole, 1899-1987, namaloval i pohled na Trhové Sviny z r. 1940). Jeho obraz (olej/karton, 27,5 x 33,5 cm, rámováno) pod názvem "Hanzlův mlýn u Trhových Svin" se v aukční síni Trans Ars vydražil v roce 2004 za 2000 Kč. My tak navíc máme dobové zobrazení (i když ubrané na realismu díky uměleckému ztvárnění). V současnosti se pravděpodobně nachází v majetku města Trhové Sviny (stejně jako obraz Furbeckova-Kolínova mlýna).
Olejomalba Aloise Moravce - zřetelná jsou zejména vantroka. Atmosféru místa se povedlo zachytit znamenitě...
Mlýn na pohlednici před r. 1918.
Dencingrův umělecký válcový mlýn Václava Pavlíka na pohlednici z r. 1907. Horní kresba je pravděpodobně z bývalé cesty ke Kudrlovu hamru. Na spodní vidíme budovu mlýna při pohledu přes retenční rybník. Musel to být fantastický pohled...!
Hanzlův mlýn v roce 1934.
Hanzlův mlýn na dobové kreslené pohlednici z doby Protektorátu.
Popis dnešního stavu (průzkum XII. 2011, III.-IV. 2012)
Na počátku je třeba říci, že tento objekt je pouze v o něco lepším stavu než Kolínův mlýn ve Svinech (D). Vypadá to ale, že oproti němu zde svítá jistá naděje do budoucna, protože jeho majitel ho evidentně rekonstruuje, nebo přinejmenším dává "do pořádku". Pozitivních změn doznalo i samotné okolí, kdy byl např. odstraněn nálet v okolí mlýna i náhonu a celkově celé období bylo zkulturněno. Okolí se výrazně prosvětlilo a i budova mlýna je nyní daleko lépe vidět. Z toho také plyne, že mlýn není veřejnosti přístupný, musíte se spokojit jen s průzkumem po obvodu. Na druhé straně potoka za silnicí je také možno přečíst tabuli naučné stezky "Pamětí slepičích hor". Již ze silnice je patrné, o jak mohutný komplex se jedná, přičemž je tento fakt v současnosti ještě podtržen likvidací porostu. Hlavní a dominantní objekt mlýnice je třípatrový s výstavným štítem s klasicistními a lidově-barokními vlivy. Jednotlivá patra jsou členěna římsami. Náhon by napájen z potoka asi přehrazeného jezem, položeným šikmo do proudu. Dnes je zde položen jakýsi betonový sloup, možná pozůstatek základu někdejšího jezu ? O kus dále je mohutný balvan se třemi nad sebou zahloubenými otvory. Je možné, že právě sem byla nějak konstrukce jezu zakotvena ? O několik metrů dále je náhon zajímavě řešen, protékal totiž betonovou rourou o průměru zhruba 50cm. Je jasné, že toto samozřejmě byla záležitost posledních let provozu mlýna. Potom je již možné dále sledovat suchý náhon, na několika místech jsou jeho stěny evidentně uměle vyztuženy kameny. Nalezneme také jednu srážku, ovšem již jen v podobě dvou U-profilů zapuštěných v postranních blocích. To se již dostáváme do míst, kde náhon vede souběžně s hrází retenčního rybníka. Vtok z rybníka do náhonu je také zajímavě řešen, vynikají zde zejména betonové postranice. Je jasné, že ještě donedávna zde bylo na místě kovové šoupě, jehož zbytky se nacházely poházeny kolem. Pak již náhon pokračuje k mlýnu, kde je znát poměrně velké převýšení oproti hladině potoka. Těsně před betonovými vantroky je náhon kryt 5 kamennými překlady, aby nebyla narušena cesta. Přívodní kanál z náhonu je zřejmě obnovován. Zřejmě původní dveře již mají také něco za sebou. Přes bezpečnostní plot je také možné se podívat do lednice pro mlýnská kola (zřejmě dvě). Dobře zde jsou vidět odvodní kanály (srv. dále). Vedlejší štít je od mlýnice dělen bránou s masivním kamenným překladem a s dvěma sloupy s hlavicí. Při pohledu do dvora zahlédneme těsně za branou odkrývané původní kamenné dláždění. Menší štít je již narušen (z budovy za ním jsou již jen zdi), ale má na sobě vročení 1822 s písmeny W (zřejmě jako Waltzl - jeden z mlynářů ?) a R. Na obou stavebních částech je poměrně stále dobrá omítka, původně zřejmě klasického okrového odstínu. Pokud vyjdeme po cestě ještě kousek nahoru, máme celý areál jako na dlani. Vzadu vidíme drobné stavení, které je ze všech v nejlepším stavu a zřejmě slouží jako zázemí při rekonstrukci. Masivní kamenné zdi, ohraničující celý areál mají velmi pěkná rozměrná okna s obloukovou klenbou. Pokud obejdeme mlýn z úplně druhé strany, je možné se po sejití ze srázu k potoku dostat k opačné straně mlýna (ale spíše to nedoporučujeme). Na části vyvalené zdi je možné si udělat představu o síle zdiva a použitém materiálu. Nedaleko je i zřejmě poměrně stará studánka, zřejmě v minulosti sloužící pro potřeby mlýna. Skrze otvory v obvodové zdi je také možno nahlédnout do areálu z druhé strany. Při troše pružnosti a odvahy je také možno si prohlédnout lednici zevnitř. Již zvenku zaujme odvodní odtok z lednice, překrytý kamenným překladem. Pokud jím prolezete, můžete vidět vnitřek obou prostorů pro mlýnská kola včetně zaklenutého spojovacího kanálu mezi nimi. Voda již poté šla krátkým odvodním kanálem přímo do potoka.
B/ Šimečkův mlýn (dříve Reifův)
GPS: 48°49'52.493"N, 14°38'49.563"E, Trhové Sviny č.p. 195
pojmenování: Reifův, Šimečkův
Začneme tím, že podle mapy z r. 1895 by se mohlo zdát, že mlýn před r. 1895 neexistoval. Na této mapě ovšem náhon k Hlívkovu mlýnu již je, může se zdát, že možná došlo k pozdějšímu napojení... Ovšem dle otisku stabilního katastru z dřívější doby před pol. 19. století je zde mlýn zakreslen korektně se dvěma mlýnskými koly. Stavba se zdá celá obytná/kamenná do tvaru U otevřeného k severu (zde pouze zeď s vraty). Okolo mlýna byla zřejmě také jen pastviny (vyskytuje se zde pomístní název "Eingartler"). Sem také vedla a vede příjezdová cesta (tj. od odbočky z cesty k Denzingerovu mlýnu, srv. výše). Součástí komplexu byl zřejmě i špýchar na opačné straně potoka (dodnes zachován), tehdy vyznačený žlutou barvou a louka s ovocnými stromy na ním (Wiese mit Obstbaumen). Je možné, že k mlýnu patřilo i políčko v zákrutě severní příjezdové cesty. Kousek po proudu byl dřevěný mostek ke mlýnu, kam směřovala cesta od Svaté Trojice přes tzv. "Mitterfeld". Jihozápadně od mlýna byl také rybník (dodnes znát hráz) s lesíkem. Náhon mlýna se napojoval zřejmě formou jezu těsně u Denzingerova mlýna.
Popis dnešního stavu (XII. 2012)
Jedná se zřejmě do jisté míry o nejnenápadnější mlýn ze všech popisovaných, především díky své zastrčenosti a vzdálenosti od silnice (a již není tak lehké rozpoznat mlýnskou stavbu). Dále také není v dnešních mapách zakreslen jako "mlýn" (u Denzingerova a Hlívkova je tomu naopak). Ovšem díky tomu, že stavba je stále obydlená, je také udržována v dobrém stavu (daní za to jsou některé úpravy). Nejblíže se ke mlýnu dostanete zeshora po příjezdové cestě (zpočátku v úvozu, poté po terase nad údolím potoka). Ovšem respektujte soukromí majitelů atd. ! Při pohledu zezhora je také pěkně vidět celý půdorys mlýna a jeho dispozice a také to, jak je mlýn v podstatě zapuštěn do svahu. Zajímavá je také brána s široce klenutým obloukem. K počátku náhonu se dostaneme výlezem doleva na terasu a poté dále směrem k Denzingrovu mlýnu, kde opět sestoupíme dolů k potoku (na vlastní nebezpečí !). Náhon Šimečkova mlýna začíná těsně za objektem Denzingrova mlýna, nyní je začátek již zasypán, takže nepřivádí vodu. Opět zde vidíme solidní vyztužení stěn náhonu kameny. Po několika metrech narazíme na můstek z vlnitého plechu, který zřejmě nahradil kamenný. Před můstkem vidíme masivně stavěnou srážku ze skládaných kamenů s kamenným překladem. Koryto potoka je jen pár metrů vlevo. O kus dále narazíme na velmi pěkný kamenný můstek složený ze dvou překladů. Poté se náhon značně rozšiřuje a zdá se, že zde tvořil jakýsi "pseudoretenční" rybník. Dále se však náhon opět zužuje kamennou zídkou. Po chvíli se dostáváme přímo k budově mlýna a jeho mlýnici. Vantroka jsou již betonová, zmodernizovaná. Můžeme potvrdit počet vodních kol, lednice jsou zde skutečně dvě, přičemž ta dále od vantrok je dnes již zastavěna pod přístavbou. Asi na největší zajímavost však narazíme vpravo od vantrok, kde jsou zbytky opotřebovaných mlýnských kamenů. Při pohledu ze silnice můžeme i přes vzdálenost zahlédnout odvodní kanál, který je ovšem zpětně napájen vodou z potoka. Pěkně je vidět i moderní nástavba na místě druhé lednice. K mlýnu vede ze silnice mostek s kovovým zábradlím. O kus dále nad silnicí můžeme vidět zajímavý objekt špýcharu/seníku. Pokud vlastníte dalekohled, můžete na štítě mlýnice vidět vročení 1915 v kamenném štítku, jde zřejmě o datum rekonstrukce. Nesmíme zapomenout dodat, že při pohledu ze zákruty silnice blíže k Trhovým Svinům je na celý areál, probleskující mezi stromy velmi zajímavý pohled.
C/ Hlívkův mlýn (Panských mlýn, Śináglův)
GPS: 48°49'58.158"N, 14°38'46.053"E, Trhové Sviny č.p. 194
pojmenování: Hlívkův mlýn/ml. (1929, tzv. Bělohlavova mapa 1:75 000, topo s 1952), Panských, "U Panských", Liffka m. (1. voj. mapování 1764-1768), Hlifka M. (3. voj. mapování 1877-1880, mapa 1895, 1:25 000), Hlifko M. (mapa 1869, 1:144 000, II. voj. mapování 1836-1852), jako Šináglův ho zmiňuje Karel Hlubuček (Historické, umělecké a přírodní památky Trhosvinenska. Trhové Sviny 1 (rukopis), Trhové Sviny 1951.). Vývoj pojmenování byl následující: Hlívkův mlýn - Panských mlýn (Bedřich Panský) - Šináglův mlýn. (děkuji petrtomi via rajce.net)
Dle otisku stabilního katastru mlýn disponoval dvěma koly, každým na jednom břehu náhonu (jižní zřejmě v dřevěné mlýnici). Objekt tvořily tři převážně kamenné obytné objekty ve tvaru L otevřené přibližně k západu. V okolí byly také pastviny a lesíky/keře. Příjezdové cesty k mlýnu vedly 2. Jedna ze severu, která však na otisku nenadále končí, resp. zřejmě končí jako zpevněná a dále přes pole vedla jako luční pěšina stejně jako dnes k cestě směrem k Denzingerovu mlýnu. Druhá vedla od Trhových Svinů, odbočovala z hlavní cesty od Svinů, která směřovala směrem na Sv. Trojici. Po několika stovkách metrů těsně nad potokem se odpojuje od hlavní cesty menší úvozová, která se kolem dvou dřevěných staveb napojuje na hlavní příjezdovou cestu k mlýnu. K mlýnu přes potok směřoval můstek a to zřejmě kamenný. Jižně od mostu byla zřejmě louka se stromy, možná ovocnými. Náhon mlýna se napojoval těsně za Reifovým mlýnem zřejmě formou většího jezu jako dnes.
Za zmínku stojí i fakt, že okolí mlýna má něco společného se začátky kopané v Trhových Svinech, které spadají do r. 1922, kdy byl založen fotbalový klub s názvem SK Trhové Sviny. Prvé hřiště bylo právě na louce u mlýna "u Panských"‘.
Popis dnešního stavu (XII. 2012)
Jedná se zřejmě o nejudržovanější mlýn ze čtyř popisovaných, dnes sloužící k obytným účelům a evidentně rekonstruovaný. Dle sdělení dnešního majitele p. Tomana (přímý pravnuk Bedřicha Panského !) je celá údržba budovy mimořádně náročná. Mlýnské zařízení zde není prý zachované takřka vůbec žádné (rybáři jej v šedesátých letech zničili). Střecha byla z velké části poničená. Maminka majitele spolu s jeho dědem prý zachránili mlýn "takřka za pět minut dvanáct" ! Jinak by dnes byl ve stejném stavu jako okolní mlýny. Dispozice mlýna je prý zachována jen na části pana Kotmela. V mlýnici je vše již přestavěno na byt. Obvodové zdi zůstaly, ale vnitřek je úplně jinak. Z mlýnského zařízení zbyla jen turbína.
Na celý areál je zajímavý průhled skrze stromy ze silnice vedoucí nad chatami, což je ovšem podmíněno neolistěnými stromy. Začneme popisem náhonu, který začíná těsně u Reifova mlýna poměrně mohutným jezem. Vedle mostku doporučujeme zhlédnout historický kilometrovník s číslovkou 14. Pokud budete postupovat podél náhonu, chovejte se ohleduplně. Zdejší území je velice mokré, takže pozor. Náhon protéká mostkem s kameninovou trubkou, poté hned následuje kamenný mostek z překladu a hned se ostře stáčí souběžně s proudem potoka (v skoro 90 stupňovém lomu). Po chvíli objevíme betonovou stěnu bývalé srážky, která ale dodnes funguje a odvádí přebytečnou vodu. Náhod voda opouští skrze proraženou kamenno betonovou zeď (bývalá srážka ?). Dále tedy již koryto náhonu pokračuje suché. Objevíme velmi zajímavý kamenný mostek z překladu s vytesanými zářezy po jedné straně (proti uklouznutí ?). To jsme již téměř na dohled od mlýna. Náhon se zde pravděpodobně rozšiřoval jako u Reifova mlýna a tvořil zde retenční nádrž. Vlevo po proudu vidíme solidní hráz, která směřuje přímo k mlýnské budově. Zdálky můžeme vidět betonová vantroka (přímo před nimi je postaven bazén). Při pohledu na celý areál mlýna ze svahu nad ním je hezky vidět celý půdorys. Štít hlavní budovy také jasně prozrazuje klasicistní inspirace a je velmi pěkně rekonstruován. Z čelní strany také vidíme dispozici příjezdové cesty s můstkem přes potok a hlavní bránou.
D/ Kolínův mlýn (dříve Fürbeckův)
GSP: 48°50'20.188"N, 14°38'19.797"E, Trhové Sviny, Branka čp. 24
nejstarší zobrazení: 1. voj. mapování 1764-1768, ale nepojmenován
pojmenování: Fürbeckův, Kolínův
Na otisku stabilního katastru (obrázek nahoře) má mlýn znázorněno jedno vodní kolo. Mlýn tvořily 3 na sebe navazující obytné/převážně kamenné stavby uspořádané do nepravidelného tvaru. S příjezdem ke mlýnu nebyl ani tehdy problém, neboť sem vedla zřejmě prašná silnice přímo z náměstí (dnešní ul. Branka). Zato zdejší náhon byl ze všech 4 zdaleka nejdelší, téměř 800m. Na otisku je zakreslena i jedna srážka (tj. propojení náhonu s potokem pro odvod přebytečné vody). Asi nad pětinou délky náhonu směrem od oddělení od potoka je místní název "Rohrfeld".
Popis stavu XII. 2012
Začněme mlýnským náhonem, který dodnes plní svou funkci vodoteče pouze v některých částech. Poznamenejme, že hráz náhonu (většinou se vzrostlými stromy, nedávno prořezáváno) je téměř v celé jeho délce velmi vysoká a dobře znatelná. Ovšem na několika místech je náhon narušen úpravami a ztrácí se. Náhon začíná dnes již pobořeným jezem či hrází z masivních kvádrů, těžko se již odhaduje původní podoba. Pokud sledujeme náhon, zjistíme, že získává opravdu postupně poměrně vysoké převýšení vůči hladině potoka v údolí. Je zde i původní poměrně zachovalá srážka, ovšem již bez šoupěte (odvod do potoka již není znát). Na kamenné konstrukci je však znát řemeslný fortel našich předků. Po chvíli se do náhonu vlévá strouha a ten na krátkou vzdálenost opět plní svoji funkci. Přes náhon se v těchto místech kloní poměrně staré stromy (vrby). O kus dále voda náhon opouští, není jasné, zda jde o původní srážku, nebo byl náhon na tomto místě za tím účelem narušen. V dalším úseku je náhon z navazujícího údolí částečně zasypán, dále pokračuje v plném profilu, aby na dalším úseku byl postupně zahrnován stavební sutí. S tím jak se blížíme k městu, v náhonu postupně přibývá odpadků apod. Poslední náznak náhonu je pak 100-150m před mlýnem, kde náhon pohlcuje násep cesty pod chatami.
Nyní už se dostáváme k samotné budově mlýna. I na troskách /srv. dále/ je zajímavé sledovat různé prvky a formu mlýnské stavby. Na celý areál je pěkný pohled z mírného nadhledu z cesty za mlýnem. Můžeme tak vidět betonová vantroka i lednici na mlýnská kola/turbínu (lze sem prolézt z interiéru a vidět tak prostupy mezi nimi). Dále směrem k potoku byly zřejmě hospodářské stavby, z kterých jsou již jen obvodové zdi s pěknými zaklenutými okny. Při jisté dávce opatrnosti se dá vlézt do interiéru mlýnice. Jak je patrné, tak objekt vyhořel, všechna patra zmizela spolu se střechou a tak je průhled doslova "čistý". Vše dokreslují zbytky ohořelých trámů trčící ze stěn. V bývalé obytné části jsou dodnes znát barevné omítky a v druhé místnosti zřejmě tapety. V některých okenních otvorech jsou již jen zbytky rámů. Celkově se ale stále dá a doufejme že i nadále půjde vytušit, že dříve šlo o velmi zajímavou, monumentální a reprezentativní stavbu...
Nakonec malá osobní vsuvka. Mlýn se nachází přímo v Trhových Svinech nedaleko autobusového nádraží, kde údajně svým stavem dle některých místních dělá ostudu. Dnes je tato stavba již v bohužel naprosto dezolátním stavu a zřejmě moc dlouho nevydrží (proto také došlo v prosinci 2011 k dokumentaci). Rok od roku je to horší, než zřejmě nezbude než shrnutí. Pamatuji ještě, když byl štít přivrácený do ulice celý a mlýn byl v relativně pěkném stavu... Jsou zde zajímavé majetkové vztahy, navíc přímo přes stavbu měl jít původní návrh zdejší přeložky (samo o sobě ve Svinech dost kontroverzní téma, to ale na naše stránky nepatří). Budova i vyhořela, což je myslím také dodnes vidět. Přední štít se zřítil. Areál byl majitelem (který je dnes již mrtev a tak je mlýn zřejmě již definitivně odsouzen k zániku) na žádost města oplocen (soukromý pozemek) a uzavřen kvůli bezpečnosti (zejména v důsledku možnosti spadnutí zbytku štítu a kvůli vnikání band mládeže) na základě stížností místních (pozn. k celé situaci srv. tiskovou zprávu z 20. 10. 2009).
Dodatek I. 2013
Dle informací PT se také o mlýn v minulosti zajímali památkáři. Z pochopitelných důvodů památkové ochrany je zajímal hlavně štít a celková stavební dispozice mlýna. Logicky pak v tomto pohledu zní požadavek na zachování a restaurování štukatury. To se ovšem zřejmě nelíbilo tehdejšímu majiteli (což je obecný trend, kdy majitelé staveb hodnotí tyto požadavky jako zbytečné), který chtěl prý původně rekonstruovat mlýn tak, že by zboural zadní část, nechal by pouze štít a zbytek by postavil dle původního půdorysu. Dle informací PT majitel chtěl nechat obvodové zdi, fasádu udělat v původním stylu. Vnitřek měl v plánu udělat jako halu- s jakoby historickou podlahou a podhledy. V přízemí měla být nákladní a osobní auta, v patře pak motocykly. Poté přišel ten nešťastný požár a následný verdikt stavebního úřadu o zajištění a zabezpečení stavby proti vstupu. Bohužel se se stavbou nic nedělo do té doby, než...
boční zeď blíže k potoku. Proto byl prostor ohrazen páskou a byla zde přítomna městská policie. Po dohodě se státní policií byla povolána i speciální jednotka se psem, aby byla vyloučena možnost, že zde byl někdo zasypán. Prostor prý byl "dlouhodobě nebezpečný a vědělo se, že se zde schází děti a mládež". O zbytek se ve čtvrtek 10. 1. v rámci bezpečnosti postaral bagr. O tyto demoliční práce se postaral vlastník objektu.
Na výsledek likvidace stavby se můžete podívat v aktualizované galerii ZDE (listujte dále!). Bohužel zatím nevíme, zda likvidaci někdo dokumentoval i v jejím průběhu... Sledujeme i nadále celou kauzu !
AKTUÁLNĚ FORUM na www města T. SVINŮ /15. 1. 2013/
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
POZN: U VŠECH OBJEKTŮ DBEJTE NA TO, ŽE JDE O SOUKROMÉ OBJEKTY A NA SVOU BEZPEČNOST ! RESPEKTUJTE OZNAČENÍ SOUKROMÝCH POZEMKŮ APOD. !!!!
Zdroje
Čajan - Stráský, Svinenský poutník, I - TSL 1/2009
Hlubuček Karel, Historické, umělecké a přírodní památky Trhosvinenska. Trhové Sviny 1 (rukopis), Trhové Sviny 1951.
http://archivnimapy.cuzk.cz
http://digi.ceskearchivy.cz/DA?id=28455&doctree=1zd&menu=4
http://jihogen.wz.cz
http://www.millousm.estranky.cz/clanky/historie-klubu/
http://www.tsviny.cz/files/ts_listy/tsl_05_12.pdf
https://sites.google.com/site/mlynarsti/mlynari/jihocesky-kraj/novohradsko/novohradsko_tk
krásné foto Hanzlova - Denzingrova mlýna by lízall
http://www.fofo.cz/s?show=109031-ijnhs
letecké snímky okolí mlýnů z 50. let http://kontaminace.cenia.cz/NIKM_4.swf
obraz Hanzlův mlýn http://www.transars.cz/aukcnikatalogy/katalog21/1strana16.html
Svinenský poutník I, TSL 1/2009, s. 4
Štěpán, L. – Křivanová, M., Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách, Praha 2000.
tisková zpráva a fotogalerie:
http://www.denik.cz/regiony/nebezpecna-zricenina-ohrozuje-mladez20091020.html http://ceskobudejovicky.denik.cz/galerie/kolinuv_mlyn_trhove_sviny.html
Trhové Sviny 500 let městem, Trhové Sviny 1938.
15. 1. 2013 - http://www.tsviny.cz/dev/forum/4-dotazy-obcanu/673-bourani-kolinu-mlyna
