P. K. modeling and history web

V mém v roce 2017 vyšlém článku "Českobudějovická civilní protiletecká ochrana (CPO) v letech 1935-1938" (ve 2. části na s. 214-217) jsem se také zcela logicky dotkl i spolupráce organizace CPO s českobudějovickou posádkou (potažmo přímo s velitelstvím pěšího pluku 1 "MJH"). Místní vojsko hrálo velmi důležitou roli v budování zdejší CPO a to jak materiálně (např. možným odkupem vyřazeného materiálu a podílením se na výstavbě krytů), tak i ideově (kupř. pomocí při pořádání cvičení CPO nebo odbornými přednáškami apod.). Stejně tak pro vojenské objekty ve městě platila nařízení tzv. "obrany proti letadlům" neboli OPL. Od 24. května 1938 měli navíc velitelé obou budějovických praporů pěšího pluku 1 (II./1. + III./1.) ustavit tzv. "zvláštní stráže" ke střežení důležitých objektů ve městě - je dost možné, že tyto hlídky prováděly také pasivní OPL v podobě pozorování. Vojáci pluku "MJH" byli také průběžně připravování na plynové nebezpečí (např. výukovými filmy nebo pomocí naučných brožur), neboť použití plynů (BCHL) se tehdejší čs. branná moc velice obávala...
I přes to, že organizace CPO (ať už obecně, nebo přímo jihočesko-regionálně) do krizového září 1938 fungovala hlavně v teoretické rovině a její vybavení nebylo zdaleka optimální, v anketě "ARMÁDA 1938" místní CPO hodnotil náčelník štábu 5. divize pplk. František Bürger po stránce organizace a fungování vcelku pozitivně. Naproti tomu mjr. František Bouša (z velitelství 1. pluku) pak zcela logicky usoudil, že při případném útoku na České Budějovice by nastal obrovský chaos už jen v důsledku nedostatku vhodných protileteckých krytů...

V níže citované publikaci (na s. 204-209) pak autor poměrně dosti přesvědčivě ukazuje, že protiletecká obrana ze strany čs. armády v oblasti Čech celkově byla v podstatě mizivá (v podstatě lépe, resp. alespoň nějak, byly k 30. září 1938 chráněny pouze Praha a Plzeň...). V tomto světle se pak jeví velmi zajímavým níže citovaný názor přednosty 3. oddělení štábu 5. divize kpt. gšt. Miroslava Chlajna ze dne 31. ledna 1939, kde v rámci ankety "ARMÁDA 1938" popsal obranu proti letadlům v prostoru jižních Čech následovně:
"b./ OPL.: Aktivní OPL. důležitých míst a směrů byla naprosto nedostatečná, v celé oblasti nebylo ani jediné jednotky OPL. neb VKPL. a tak i středisko jako Čes. Budějovice nebylo prakticky chráněno. Určitou ochranu poskytovala pouze vojska svými zbraněmi, zdržovala-li se v místech. Tento nedostatek mohl míti katastrofální následky, pro územní a komunikační uzly. Doprava by byla snadno ochromena a útoky by byly zničily odolnost národa.
OPL. útvarů byla rovněž nedostatečná, byla sice ulehčena velkým rozptýlením vojsk, dále lehkým opevněním, kde byly jednotky vlastně nezranitelny. Nebylo však prakticky prostředků pro aktivní OPL. velitelství, orgánů služeb a vojsk mimo opevnění.
Pokládám za nutné řádně vybavit těmito prostředky všechny složky polní armády, jak bojové, tak orgány služeb, především motorisované jednotky služeb.
V našich poměrech třeba počítat s trvalou leteckou převahou protivníka a s jeho velkou aktivitou. Nedostatečné vybavení aktivními prostředky OPL. může ohrozit vedení boje, hlavně po stránce zásobovací a tím vést k úpadku morálky. Pasivní OPL. nemůže dostačit a výcvik bude vždy ukazovat mezery hlavně u orgánů služeb, u nichž jsou zařazovány osoby starších ročníků s méně dokonalým výcvikem."
(citováno dle Piotr M. MAJEWSKI, Bojovat, či ustoupit ? Možnosti obrany Československa na podzim 1938, Brno 2018, s. 207 + doplněno dle archivního materiálu: VÚA-VHA, MNO-HŠ, 3. odd., kart. 293C, sign. 38 2/39, čj. 2219/39, s. 3-4)

Miroslav Chlajn na PKH webu (záznam č. 14, hrob - kenotaf, detail)