Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hroby na hřbitově sv. Otýlie vojensko-historickým prizmatem

25. 2. 2010

1 - Tomáš Pavlík, vlakmistr ČSD, nar. 13. 10. 1887, tragicky zahynul dne 23. 3. 1945 při spojeneckém náletu na českobudějovické nádraží.

2 - Rodina Haüslerova, jiné náhrobní nápisy neidentifikovány, součástí jsou dvě oválné fotografie vojáků z WW1.

3 - František Hajný - nar. 21. 5. 1910, tragicky zahynul 12. 5. 1945 jako velitel stráže v revolučním odboji.

4 - Josef Mach, vojín ze světové války, zemřel v Praze 26. 11. 1918, stár 28 let.

5 - František Hrdlička, vojenský gážista v. v., nar. 14. 10. 1888, zemřel 28. 12. 1969.

6 - Václav Cikán, legionář a strážník bezpečnosti v. v., nar. 21. 9. 1882, zemř. 25. 8. 1937.

7 - František Teringl,  poručík v. v. (= ve výslužbě), zemřel 5. 7. 1953.

8 - Jan Hattlmann, čet. praporčík, nar. 1892, zemř. 1934. "Odpočívej v pokoji drahý manželi a tatíčku."

9 - Miloslav Valášek, 1. 9. 1928- 10.4. 1964, major letectva.  

10 - Rudolf Ribola, narozen 20. 4. 1916 ČB, české národnosti, římsko/katolického vyznání, domovsky příslušný do Adamova, číšník, nejbližší příbuzní čp. 63 v Pražské ulici, letec, 23. 5. 1938 zahynul při havárii letounu Š-328.80 11. letky leteckého pluku 1, 300 metrů severně od silnice Vejprty-Leil (dnes Černý potok).

"S modrých výšin spadl smělý orel R. R. svobodník pilot letec..."

11- František Šálek, kapitán pilot ČSLA, nar. 10. 8. 1937-zemř. 20. 5. 1969.

12 - František Vávra (1889 - 1980)

Vysoký důstojník českoslovencké armády, rodák ze Straňan na Českobudějovicku. Původně byl poštovním úředníkem, ale za války se přidal do ruských legií. Po válce přišla na řadu vojenská kariéra: působil v Praze, na Slovensku a v Č. Budějovicích. V letech 1934-1937 velel zdejšímu pěšímu pluku 1. Za okupace odešel do ústraní na statek v Nedabyli, zapojil se do Obrany národa. V květnu 1945 již jako velitel obnovené 5. divize inicioval setkání amerických a ruských generálů v Kamenném Újezdě 11. V. 1945. Po roce 1945 se vrátil do služby, v roce 1948 však byl dán do výslužby. (Srv. Kovář, Hřbitovy, s. 75)

13 - Ota Matoušek (1890 - 1977)

Původem z Plzně, akademický malíř. Vystudoval Akademii výtvarných umění, po ní však musel vstoupit na bojiště WW1. V červnu 1916 vstoupil do ruských legií, byl povýšen a bylo mu svěřeno velení obrněného vlaku. Na frontě pořídil množství kreseb a náčrtků, zachycujících každodennost vojáků. Po návratu do vlasti se stal náčelníkem Památníku osvobození v Praze, od roku 1924 však působí v Č. Budějovicích. Zde mimo jiné pomáhal založit Sdružení jihočeských výtvarníků, a věnoval se vlastní tvorbě, kdy převažovaly náměty z legionářského prostředí. Za WW2 prošel koncentračním táborem, tento zážitek se po válce reflektoval i do jeho tvorby. Později však tuto tematiku opustil, a věnoval se krajinářství.  (Srv. Kovář, Hřbitovy, s. 57)

14 - Miroslav Chlajn (1904 - 1943 Osvětim, hrob rodiny Navrátilovy - ve spodní části uložena prsť z Osvětimi)

Důstojník čs. armády, ve třicátých letech působil v Č. Budějovicích v hodnosti štábního kapitána. V srpnu 1939 se stal tiskovým referenten zpravodajské sítě, která dodávala informace protektorátní vládě. V září 1939 byl zatčem GestaPem, ale ještě předtím stačil zničit tajné dokumenty 5. divize. Při výslechu nic neprozradil o tajné činnosti sítě. Byl v roce 1943 deportován v Osvětimi, kde zahynul. Zdejší hrob je pouze symbolický. (Srv. Kovář, Hřbitovy, s. 54).

 

Náhledy fotografií ze složky Zajímavé hroby - hřbitov sv. Otýlie