P. K. modeling and history web

Po delší době se zde na webu opět vracím k problematice vodojemů. Další článek se bude věnovat třetímu z nich a to právě tomu nesměňskému. Navážeme na stať o vodojemu něchovském, proto se budu snažit neopakovat již popsané skutečnosti - budu se věnovat hlavně této stavbě konkrétně. Stejně jako v předchozím případě je i tento vodojem zdaleka viditelný a je zcela charakteristickým prvkem zdejšího panorámatu. Vodojem se nachází v severozápadní části obce (GPS je 48°48'20.250"N, 14°32'43.721"E) na nejvyšším místě nad školou. Narozdíl od toho něchovského není tento vodojem bohužel ani památkově chráněn.

Několik fotek z června 2014 ve fotogalerii Vodojem Nesměň VI./2014

Z historie
Obyvatelé nedalekých Besednic diskutovali o problematice vodovodu již po roce 1918. Výstavba nového obecního vodovodu byla projednávána dne 14. 2. 1922. Podmínky co se týče pramenů byly sice příznivé, špatná byla ovšem finanční stránka věci, bylo by nutné mít více společníků na uhrazení stavby. Na doporučení Vodovodního oddělení Zemědělské rady v Praze mělo dojít k oslovení sousedních obcí ohledně eventuálního připojení k projektu (na podobných projektech se v té době účastnil stát 75 procenty). Souhlas dali besedničtí 18. dubna.

Myšlenku připojit se k vodovodu besednickému vedenému z Besednické hory poprvé přednesl v roce 1922 Jan Doucha z Ouchozí. Myšlenka na počátku dle místního kronikáře narazila na „krutý odpor“ některých nesměňských občanů. V té doby měl každý v obci svou studnu, většinou s dřevěnou pístovou pumpou. Protože však místní voda nebyla příliš kvalitní, bylo nakonec rozhodnuto o stavbě vodovodu, který přivede vodu do obce z lesů pod horou Kohoutem za Besednicemi. Po obecních volbách se do čela nesměňského zastupitelstva dostal František Fesl, který připojení k besednickému vodovodu podporoval. Původní projekt byl rozšířen o připojení do sousední Nesměně. Náklady na skupinový vodovod s Besednicemi činily cca. 940.000 korun, že kterých Nesměň měla zaplatit asi 450.000 Kč. Firma Kress přišla s výhodnější ofertou na cca. 710 000 Kč. Systém začal fungovat na podzim 1925. Vodovod si nechali zavést všichni nesměňští až na jednu výjimku.

Pokrokovost místních po počátečních problémech ukazuje i fakt, že při stavbě vodovodu bylo postaveno hned 10 požárních hydrantů pro případ požáru a jeden výtokový stojan u kovárny. Ty začal v ten samý rok využívat nově ustavený sbor dobrovolných hasičů. V Nesměni samotné dlouhou dobu vlastní sbor dobrovolných hasičů nebyl. Proto, když se v roce 1883 zřizoval sbor dobrovolných hasičů v Besednici, stali se i někteří nesměňští (celkem 9 mužů) členy tohoto sboru. Ke zřízení samostatného sboru v Nesměni došlo právě až 26. dubna 1925. Do jeho řad se přihlásilo 26 činných a 15 přispívajících členů. Prvním starostou zvolen Jan Doucha. Aby měli hasiči kde uložit svou výzbroj, byla o tři roky později za 16 000 korun postavena hasičská zbrojnice.

O celý systém vodovodu se staral po květnu 1929 oficiálně určený vodák Maxmilián Hubený z Besednice. Platily jej společně všechny čtyři obce - samotná Nesměň přispívala 500 Kč.

Již od roku 1928 trvaly problémy s vodou, kdy i přesto museli obyvatelé platit "vodní dávku". Podle Doskočila, který dojel na kontrolu, se tomuhle dělo hlavně kvůli plýtvání vodou, kdy besedničtí hospodáři vodu užívali k zalévání. Roku 1933 byly zavedeny vodoměry, tedy lidé platili jen za skutečně spotřebovanou vodu. Potíže vyvrcholily v roce 1934, kdy měl vinu Fesl ml., syn dřívějšího starosty, který záměrně uzavřel přívod vody do navazující sítě. Nemáme k tomu další informace, bylo by ovšem zajímavé, co ho k takovému mstivému chování vedlo. V letním suchém období bylo vody nedostatek, čímž trpěli zvláště ti, kteří zrušili své studny. Řešením se zdála být myšlenka zachytit nový pramen mezi Nesmění a Besednicemi, ale protože by se tato voda musela motorově čerpat, bylo od ní upuštěno. V letech 1933-1935 bylo na opravu vodovodu vynaloženo 2177 Kč na výměnu různých dílů, kdy nesměňští přispěli 544 Kč. Až na jaře 1935 byl schválen provozní řád vodovodu (v Nesměni odsouhlasen 2. března). Okresní úřad ČB řád schválil 18. července 1935.

V roce 1936 byl podle pokynů vyšších orgánů v obci zřízen CPO – sbor civilní protiletecké obrany, jehož velitelem byl jmenován Jan Šindelíř. „Sbor ten čítá 36 členů, rozdělených a přidělených službě hasičské, samaritské, spojovací a asanační“, píše kronikář. Pro výcvik bylo také zorganizováno noční poplachové cvičení.

Popis
Samotný věžový vodojem dokončený r. 1926 je opět dílem firmy K. Kress akc. spol., Praha (dle projektu Ing. Františka Doskočila ze Svinů, okresního technika). Směřuje do něj vodovodní řád z Besednice o délce 1900m, po vsi je voda rozváděna sítí o délce cca. 1800m. Stavebně je řešen jako nadzemní se dvěma komorami a jeho cena činila 38 703 Kč. Jedná se o kamennou stavbu kruhového půdorysu, s mírným předstupem prostoru pro nádrž s kuželovou střechou (původně měla být věž čtvercová). K jižnímu průčelí přiléhá obdélný přístavek se vstupem a dvojicí oken v patře. V roce 1952 byl prý vodojem kryt pálenými taškami, i když dle stavebních plánů měl mít stejně jako dnes střechu plechovou. Celková výška je 930cm a obsah vody činí 75 metrů krychlových vody, přičemž hladina vody je vždy alespoň 3m nad zemí. Vedle vchodu visí tabulka s nápisem STAVBU PROVEDLA KRESS AKC. SPOL. PODNIKATELSKÁ V PRAZE. Nade dveřmi vidíme také letopočet 1925.
V obci na vodovod upomíná také původní hydrant před čp. 36 (poslední z 10 + zde byl i výtokový stojan).

Podélný řez a jižní pohled, prosinec 1925 (VAK Jižní Čechy, provozní středisko Kaplice - reprofoto Výběr)

Několik fotek z června 2014 ve fotogalerii Vodojem Nesměň VI./2014
Zdroje
Cukr Jiří, Skupinový vodovod pro obce Besednice, Nesměň, Něchov a Todně, Výběr 47, č. 1 (2010), s. 22-43.
http://www.vodarenskeveze.cz/Locenice_Nesmen/Locenice_Nesmen.html
http://www.locenice.cz/index.php?nid=784&lid=cs&oid=44918
+ odkazy ve vedlejším článku Vodojemy Trhovosvinenska II: Věžový vodojem Něchov