P. K. modeling and history web

Zajímavá technická památka se nachází na dominantním vrcholku kóty 497 m. n. m. Nedaleko odtud se nachází tzv. "Skautský park" (kde se příležitostně nacházejí vltavíny) a dále doleji Buškův Hamr (kde je dnes muzeum, provozované městem Trhové Sviny). Oba dva zmíněné objekty jsou na trase naučné stezky "Trhovosvinensko". Místo je zajímavé nejen panoramatickými výhledy na město, kostel Nejsvětější Trojice, majestátní Slepičí hory s vrcholem Kohouta, ale i křížkem z roku 1912 a atmosférou, kterou dotvářejí košatějící se stromy. Výhledy byly před časem díky razantnějšímu proklestění okolí objektu mnohem lepší, dnes (konec roku 2011) již jsou výhledové možnosti opět o něco slabší.
Kamenný kříž se zdobným soklem z roku 1912 u plotu vodojemu má obdélníkový půdorys. Celá stavba má rozměry 70x100x400 cm. Součástí je i plastika Krista. Celkový stav je mírně poškozený. Před křížem jsou 2 kamenné schody, které jsou rozvaleny mohutnými kořeny lip. Poblíž hraniční kámen. Chybí plastika panny Marie.

Přepis nápisu na křížku:

Pochválen buď
Pán Ježíš Kristus.
1912
J. M. S.

Počátkem 30. let již bylo potřeba ve městě řešit špatnou situaci ohledně dostupnosti pitné vody, která začala být negativní i po zdravotní stránce obyvatelstva města. Stará vodovodní síť, napouštěná z Dymáčku u Velkého rybníka plnící celkem 6 dřevěných kašen ve městě, přestávala stačit (pozn. podle kroniky obyvatelé města využívali i dodnes funkční "studánku"). Na doporučení okresu mělo město zřídit vodovod s pitnou vodou. Je jasné, že tento návrh začal dělat zdejším radním takříkajíc "těžkou hlavu". Byla proto hledána různá prameniště, vzorky vody byly poté odesílány na prošetření zdravotní nezávadnosti. Rozbor vody z úpatí Kohouta dopadl dobře, a tak mohla být ve Svinech zřízena dne 23. 11. 1930 "vodovodní komise".
Byla vypsána soutěž, kdy firmy měly zaslat své "oferty". Do 4. března 1931 se ke stavbě "skupinového vodovodu" přihlásilo celkem 8 firem. Vítězná firma Kress a spol., Praha XII podala nejvýhodnější nabídku na stavbu celého vodovodu ve výši 1 439 915, 10 Kč. Šlo tehdy o jednu z významných vodárenských firem v ČSR (pozn. firma stavěla i tzv. "besednický vodovod" a má na svědomí i velice stavebně hodnotný besednický vodojem). Vodovod projektoval a technický dozor nad celou stavbou vedl Ing. František Doskočil (pozn. tehdy okresní technik v T. Svinech, projektoval i stavbu skupinového vodovodu pod Besednickou horou pro obce Besednice, Nesmeň a Todně).
Stavba vodovodu samozřejmě neprobíhala bez problémů. Kronika uvádí případ mlynářů pod horou Kohout, kteří "vznesli své požadavky na náhradu odškodného za to, že zachycením pramenů pro vodovod nebudou míst dostatek vody k pohánění svého mlýn. zařízení". Musela jim být proto údajně přiznána nemalá peněžitá náhrada. Je třeba také poznamenat, že v této krušné době poskytovala stavba vodovodu práci pro mnohé nezaměstnané ! Přirozeně bylo potřeba zregulovat společně se stavbou vodovodu i zdejší potoky - Svinenský a Farský.
Kronika se dále věnuje i samotnému zavedení vodovodu. Obec se usnesla na příspěvku pro chudé na zavedení vodovodní přípojky se splatností do 10 let. Hrazena byla délka trubek do 1m ode zdi a od hranice pozemku. Přípojek bylo zřízeno celkem 480. Roční poplatek byl 20-30 Kč za místnost. Vodné bylo stanoveno 15 Kč na osobu, dobytek 5 - 24 Kč, motorka se sidecarem 30 Kč, auto 80 Kč a zahrada 20 Kč. Celkem bylo zachyceno 7 pramenů o vydatnosti 4,47 litru za sekundu. Prameny byly svedeny celkem do 3 jímek pod horou. Délka svodu byla 870m, obsah sběrny na Kohoutě byl 60m³, přerušovačky ve Slavči 2m³. Celková délka potrubí byla 39 589 m.
Rozborem vody bylo zjištěno, že voda z Kohouta obsahuje hodně kyseliny uhličité, která podle zápisu kroniky měla nepříznivý vliv na kovové potrubí. Proto voda, která byla přiváděná do sběrny, musela nejprve protéci kameninovým potrubím, poté provzdušněná systémem kaskád a nakonec přefiltrována přes mramorovou drť. 
Vodojem samotný byl postavem roku 1931 zmíněnou firmou. Stavbu vodojemu projektoval také Ing. Doskočil. Zámečnické práce (a zřejmě i ty umělecko-kovářské) měla na starosti zdejší firma Karla Paška (mosazný štítek na dveřích). Celkový náklad na jeho stavbu byl dle svinenské kroniky celých 2 290 000 Kč. Obsah dvou vodních komor je 300 m³. Kolem byl zbudován železný plot na kamenné podezdívce za celkových 12 896, 80 Kč. Po obvodu celé stavby dal místní Sadařský spolek vysadit akáty.
Po stavební stránce je stavba znatelně ovlivněna prvorepublikovým funkcionalismem. Charakteristickým znakem jsou pak 2 odvětrávací komíny na střeše se zaslepenými odvody (jeden stále však plní původní účel) a zajímavě řešený hlavní portál se vchodem. Betonová mřížka nad ním měla původně jinou podobu (resp. dnes je překryta betonem). Pod římsou je reliéfně provedený letopočet stavby. Po obou stranách vchodu jsou štítky se základními informacemi o stavbě (srv. fotogalerie dole). Zadní vchod s betonovým schodištěm s 6 stupni je zřejmě dodatečně upravený, nebo poválečně přistavěný. Díky poloze byly zcela nezbytné i dva hromosvody, zapuštěné do betonových kvádrů - původně umístěné na větracích výduších (zřejmě také nejsou původní).

GPS: 48°50'3.045"N, 14°37'38.210"E

Stav ke konci XII. 2013
Nově velmi pěkně očištěn násep vodojemu od náletových dřevin. Značně se tak zlepšil výhled ze střechy stavby. (srovnej STAV 2013 a STAV 2011). Bohužel však byly ukradeny dvě tabulky po stranách vchodu, které naštěstí máme zdokumentované v přiložené galerii. Pravý hromosvod vrácen na místo na odvětrávání. 

GALERIE - stav leden 2011, prosinec 2013, prosinec 2014

Vodojem na dobové fotografii z počátku 30. let (repro: F. Stráský, Životy Ladislava Stráského, s. 141)

Prameny a literatura
Kronika města Trhových Svin III. část, 1931 - 1946.
Slípka-Čajan, O Dymáčku, kašnách a vodě, TSL 4/2011, s. 9-10.
Cukr Jiří, Skupinový vodovod pro obce Besednice, Nesměň, Něchov a Todně, Výběr 47, č. 1 (2010), s. 22-43.
F. Stráský, Životy Ladislava Stráského.
www.jihoceskekaplicky.cz/