P. K. modeling and history web

Výňatky z kronik najdete v následující příloze. Pokud jste v úvodním příspěvku postrádali odkazy na jejich umístění, tak je najdete právě níže v poznámkách pod čarou. Text jsem upravoval jen v nejmenší možné míře. Záměrně jsem v přepisu nechal pravopisné chyby, překlepy a zkratky. Kroniky nejsou řazeny podle důležitosti ani podle nějakého zvláštního klíče.

PŘÍLOHY 1-22 / Zmínky o stavbě opevnění a roku 1938 v kronikách¹

1/ Klicperova divadelní kronika Otěvěk (182)²

… V pohraničí na severu³ začíná stát budovati silné opevnění proti vpádu německých vojsk. To se také skutečně v květnu 1938 začíná tlačit k našim hranicím, což nutí naši vládu k vyhlášení dne 21. května částečné mobilizace. Její průběh byl velmi hladký a rychlý. Z naší obce v té době aktivně sloužili v armádě: četař Petr Mráz, elektrotechnik z č. 24-u letectva ve Spišské Nové Vsi na Slovensku, Petr Holoubek, zedník z č.10 u pěchoty ve Slezsku, František Vacl a Josef Štraugl z č. 9, Bohumil Švepeš, stavební technik z č.46 a Tomáš Šíma. Mobilizací byli povoláni: Jan a Josef pancíř z č. 31, Karel mráz z č. 27, Josef Čížek z č. 60.

Vesnicí projíždějí vojenská auta, obsazená našimi vojsky a jedou k hranicím. U mostu na Veselce⁴ přes řeku Stropničku zřídilo naše vojsko barikádu a koná zde s pomocí civilistů hlídkování. Z Otěvěka se hlídkování zúčastnil kovář Josef Bláha z č.33, rolník František Jindra z č.30, truhlář Jan Janda, student František Mráz z čísla 27, František Viktora z č. 20, Jan Čížek, Jan Štaugl, Josef Buřič z č. 5.

Po několika dnech napětí polevuje a situace se zdánlivě uklidňuje. Přikročuje se však k urychlenému opevnění. V našem kraji jest budován řetěz železobetonových pevnůstek podél pravého břehu říčky Stropničky. Pásmo bunkrů pro těžké kulomety jest již dokončeno před květnovou mobilizací,⁵ bunkry podél řeky se začínají stavět až v červenci 38. Úsek od Borovan až ke Komářicům provádí stavební firma Jan Stašek z Trh. Svinů za dozoru vojska. Pracuje se na směny ve dne i v noci. Stavbyvedoucím jedné této směny jest stavební technik Jan Mráz z č. 27. Několik dalších zedníků a tesařů z naší obce jest na těchto pracech zaměstnáno.

… Během tohoto léta se konala velká manifestační slavnost v Trocnově a později i v Čeřejově, kde byl zbudován a odhalen památník Jana Žižky z Trocnova, který zde míval statek.⁶

V září 1938 se krize mezi ČSR a Hitlerem znovu přiostřuje, Německo otevřeně vyhrožuje. Na dokončení opevnění, kopání zákopů a stavbu drátěných překážek povoláváno jest z obcí kolem pevnostního pásma i civilní obyvatelstvo.

Z Otěvěka vesměs dobrovolně a s nadšením (až na několik vyjímek starších) odcházejí většina chlapců i starých sedláků a chalupníků. Jsou to hlavně: Jan a Petr Čížek, Jan Bican, Jan Drajer, Frant. Viktora, F. Traup, Frant. Lysák, Josef a František Mráz, Josef Buřič, Jan Kodras, Jan Janda, Josef Červíček, Jan Štaugl, Jan Němec, František Štaugl, rolník Matěj Sova se synem, rolník František Mráz z č.4, Josef Holoubek z č.10, Václav Pancíř z č.31, a.j.

Skupina pracovníků z Otěvěka ještě s mnoha chlapci z Čeřejova, Svinů⁷ a Rejt se ubytovala na slámě ve sklepeních starého pivovaru v Ostrolovském Újezdě a denně od 6 hodin ráno do 18 hodin večer staví překážky z ostnatého drátu. Tesaři poráží stromy a připravují potřebné kůly, které druhá skupina zaráží do země, další skupiny proplétají ostnatý drát. Úmorná práce, ostny rozdírají oděv a krvácí ruce. A přece je slyšet zpěv děvčat z Újezda a Strážkovic, které tutéž práci dělají na vedlejším úseku. A večer zase již pověstní veselí chlapci otěvěčtí udržují dobrou náladu v obou hostincích v Újezdě. U nás doma v Otěvěku však za noci hospodáři a ženy naslouchají vzdálené střelbě z kulometů a pozorují čáry světlometů. To naše vojsko se u Zlaté Koruny a na Kaplicku a Krumlovsku tvrdě brání skupinám německých ordnerů,⁸ kteří za noci přepadávají naše pevnůstky.⁹

V pozdních večerních hodinách, dne 23. září 1938 jest vyhlášena všeobecná mobilizace až do stáří 40-ti roků. Do armády nastupují další naši občané: Bárta Ludvík, Bláha Josef, František a Jan, Pancíř Frant. z č. 58, Pancíř Jan a Josef z č. 31, Fleišman, Hach Josef, Buřič Frant., Šinákl Karel, Leiš Matěj, Štaugl Jan, Jindra František a Jan, Vágner Frant., Mikuláš Karel, Pancíř František z č. 21, Pinekr Vojtěch, Kubeš Frant., Mráz Karel, Čížek Josef, Ondřich z Vráží.

Všechny důležité strategické body v okolí jsou obsazeny vojskem-v lesích za Strážkovicí stojí dělostřelectvo. Obyvatelstvo je vzrušeno a očekává se válka každým dnem. Majetnější občané ze Svinů se stěhují do vnitrozemí, každé chvíle projíždí auto nebo povoz se zařízením k Č. Budějovicím. I v naší obci jsou všichni připraveni na boj, neodjíždí, zůstávají. Pouze Jan Prokš z č. 17 odváží na žebřiňáku nějaké svršky do Radostic, které jsou za pevnostním pásem.

Od západu přelétl na sv. Václava nad údolím Stropničky balon, v jehož koši seděli němečtí špehové a pravděpodobně pozorovali práce na pevnostním pásu. U Třeboně byl donucen balon k přistání a osazenstvo balonu zajištěno, ač se vymlouvali, že jsou jen počestní turisté a konají neškodný sportovní let.¹⁰

Během týdne dochází však k politickým událostem, které zraňují celý náš národ. Do německého Mnichova jest svolána konference, kde dne 28. září západní mocnosti podléhají tvrdému náporu nacismu a vydávají naše pohraničí Německu. Chtěli zabránit válce-obětovali Československo. Naše vojsko jest nuceno bez boje vykliditi pohraniční území, ač celá armáda je rozhodnuta po boj, jen s velkým sebezapřením opouští vojska pevnůstky. President Beneš je nucen opustiti v říjnu republiku a novým prezidentem tzv. Česko-Slovenska jest zvolen Dr. Emil Hácha, smutně proslulý rodák Trho-svinenský. Politické strany zanikly a jsou utvořeny pouze „Strana národní jednoty“ a „Strana práce“. Němci triumfují-naši češí občané často jen s holými životy prchají z pohraničí, obsazeného německým vojskem. Státní hranice vede nyní v našem kraji již těsně kolem Rejt, Bukové a Slavče. Celé smečky pohraničních Němců se roztahují v hostincích ve Svinech, zpiti vítězstvím i alkoholem. Všem věrným Čechům krvácí srdce…

2/ Kronika Trhové Sviny (182)¹¹

… V červenci začíná stát budovat železobetonové pevnůstky v poříčí řeky Stropnice. Denně se naším městem řítila nákladní auta, s cementem, železem a kamenem.¹² Stavební práce prováděla firma J. Stašek z Trhových Svinů a firma Matyáš a Moučka z Č. Budějovic za vojenského dozoru. Nejbližší pásmo bylo u Borovan a Ostrolovského Újezda. V některých místech byly pevnůstky od sebe vzdáleny až 200m. Pracovalo se horečně, neboť se věřilo, že k válce dojde brzo, proto se s prací spěchalo. Stavby byly budovány pro 4-člennou bojůvkus těž. kulomety…¹³

…O 22. hodině státní rozhlas vyhlásil zprávu o mobilizaci všech vojáků do 40 let. V městě nastal velký rozruch a té noci spalo asi jen málo lidí. Záložníci, kteří měli k nástupu do svých (útvarů-pozn. autora) daleko, odjížděli ještě téhož dne ke svým tělesům. Ráno od časných ranních hodin byl na náměstí neobyčejný ruch a spěch. Prostranství na náměstí, kde byl nástup do autobusů, bylo plné záložníků s baťohy na zádech, jsouce doprovázeni svými drahými a čekali na příjezd Jodlových autobusů, jež odvážely vojáky na borovanské nádraží. Muži mlčeli se zaťatými zuby, aby nedali najevo nějakou citovou slabost, když viděli uslzené tváře svých milých. Kdož ví, co se tenkrát v jejich myslích rodilo za myšlenky, ale z tváří zíralo odhodlání vlast bránit a ubránit. A český voják dovedl vždy herojcky bojovat za ideály svobody, národa a vlasti. V historii naší vlasti jsou o tom četné doklady. Konečně přijely dva autobusy, záložníci se rychle rozloučili, natlačili se do autobusů, které odjely do Borovan. Byly však i případy méně pěkné, jak o tom svědčí zpráva starosty. L.Stráský, k němuž přišel záložní poručík J. Těsnohlídek a žádal na něm, aby ho dal dopravit osobním autem na dráhu do Borovan, neboť jako záložník na to má právo a starostova povinnost je mu vyhovět. Že mu nevyhověl (aut bylo málo) a řekl jadrně od plic co si o něm myslí nejen jako o vojákovi, ale též učiteli, nemusí se připomínat. Orodent odešel z radnice rozloben a prohlásil, že si na starostu bude stěžovat.

Velitelství Nár. gardy svolalo okamžitě všechno mužstvo, které nebylo mobilizováno (mobilizováni byli všichni vojáci do 40 let), do gardové zbrojnice, která se nacházela v prvním patře v hostinci K. Štojdla č.178. Tam byly už přichystány vojenské stejnokroje, pušky vzor 24, ruč. granáty, 1 lehký kulomet a střelivo. Bylo vystrojeno 25 mužů, rozděleno do 5 skupin, přiděleny jim zbraně a různé strážní služby na rozcestích, u různých objektů apod.

Poněvadž byli mobilizováni i dělníci, kteří pracovali na fortifikačních pracích, bylo třeba je nahradit jinými a proto velitelství opevňovacích prací požádalo o poslání na tyto práce muže, kterých v městě není nutná potřeba. V důsledku toho vyhlásil městský úřad všeobecnou pracovní povinnost pro muže, jejichž práce není důležitá a týkala se mužů od 16-60 let.

V 10. hodin 25. září bylo shromážděným gardistům (řečeno-pozn. autora), že zástupce velitele NG (nelze přečíst–pozn. autora) nabídl Národní gardu 248 Trhové Sviny vojenskému velitelství 305, které zařadilo členstvo k posílení a obraně státních hranic. Zároveň byly přivezeny nové stejnokroje a výzbroj pro dalších 50 mužů. Také příliv mužů do Národní gardy se denně zvětšoval, hlásili se tam i muži, jimž už dávno bylo 60 let, bývalí vojáci, ale i takoví, kteří se chtěli vyhnout všeobecné pracovní povinnosti. Po jejich výstroji a výzbroji byli odkomandováni do různých voj. služeb v pohraničí. Nákladní Šimákovo auto bylo po celou dobu v permanenci, odváželo vojáky do pohraničí - do N. Hradů 20 mužů, 10 do Horní Stropnice, 15 do Něm. Benešova a 2 muže do Netřebic. Mnoho jich konalo vojenskou povinnost poctivě a svědomitě, leč i mezi nimi se našli jedinci, kteří dělali různé špatnosti, jimiž celou snahu o obranu státního území jen zprofanovali, jako to učinil Ferdinand Pišinger, který se nechal stropnickými Němci opít, objímal se s nimi, půjčoval jim pušku a docela si s Němci připíjel na Hitlera. Po zjištění a řádném vyšetření byl za trest z N. Gardy vyloučen…

… V pohraničí se situace neustále zhoršovala, lidem kteří s nacisty nesouhlasili bylo ordnery vyhrožováno smrtí, byl jim brán majetek a vypalovány příbytky a proto se velké množství lidí z pohraničí stěhovalo. A tak, počínaje 25. zářím, se i v našem městě objevují uprchlíci. Někteří vezli svůj majetek na nákladním autu, jiní na vozech či kárách. Bylo jich hodně. Někteří z nich odjeli i k Českým Budějovicům. V Trhových Svinech se usadily i židovské rodiny. Nejdříve mnozí našli ubytování v místní sokolovně, později si našli byt v privátu. Včas byl také přestěhován sklad tabáku z Nových Hradů do Trhových Svin a uskladněn v neobsazeném krámě J. Linharta čp.11. Zásluhu o to měl Fr. Doubek, správce skladu. Všichni uprchlíci v počtu 63 osob byli živi z veřejných prostředků. Pro ně byla zřízena kuchyně v budově měšť. školy, později v místním hostinci…

… Počátkem října přesídlily do Trhových Svin i úřadovny finanční stráže, kde byly pro ně upraveny úřadovny v domě Vl. Sazymy u Weiszerova parku. Státní hranice byla městu nejblíže za Rejty u lesíka, kde na novohradské silnici byly zřízeny závory s příslušnými celními budkami. Tím, že Němci získali osadu Hrádek, bylo nutno přestěhovat veškeré zařízení menšinové obecní školy a mateřské školy do Olešnice a Trhových Svin…

… Město oslavilo 500. jubileum povýšení na město letní slavností, která vyvrcholila společnou přísahou zúčastněných občanů bránit a ubránit vlast. Právem však přinesl¹⁴ veliké zklamání našemu lidu. Mobilizace ukázala přesvědčivě, že národ jako celek chce republiku hájit třeba i za cenu životů. Záborem území pohraničního pásma ztratilo město rozsáhlá polesí Dubíkov a Kohout.

… V době státní a národní ohroženosti stálo mnoho mužů ve zbrani v pohraničním pásmu hájiti republiku, vlast, už tolikrát válkami zdeptanou a krví zbrocenou…

3/ Pamětní kniha obce Komařice 1928-1951 (182)¹⁵

1938 … 23. března bylo poplachové cvičení civilní protiletecké ochrany. 21. května následkem vážné válečné situace nařízena pro naši obec pohotovost k obraně mostů, silnic a vozových cest. Na cestě k Jedovarům a k Sedlu vykáceny stromy a připraveny záseky by v čas potřeby se cesty uzavřely. Na mostech konány v noci hlídky civilním obyvatelstvem, které byly později převzaty vojskem….

… Při stavbě vojenských krytů, kterých je na komařickém katastru 11, bylo nuceno obyvatelstvo obce Komařic a okolních vesnic vypomáhati jak při stavbě, tak i při opevňovacích pracích. Veškerá práce v poli byla na 14 dní zakázána, čímž byla podzimní práce v poli, také následkem povolání mužů do zbraně, zpožděna. Jelikož však bylo příznivé počasí, bylo ozimé obilí, ačkoliv opožděně, přece zaseto...

1939 … V srpnu byly vojenské kryty za dozoru četnictva vyhozeny do vzduchu. Obci bylo nařízeno okresním úřadem zbourati zbytky vojenských krytů. Obci zůstane kámen a betonová tříšť a získané železo má býti odvezeno na nádraží pro firmu Petrold za cenu 450 Kza tunu…¹⁶ 

Doplněk za léta 1938-39¹⁷ I v naší české vesnici jsme si uvědomili, že vzrůstající nebezpečí, šířící se od roku 1933 z Německa, je jakoby hrozbou naší svobodné republice. Proto od roku 1937 opevňovány ve velkém rozsahu naše hranice. Na našem katastrálním území vybetonoval stavitel Procházka z Č. Budějovic 2 malé kryty pro kulometčíky.¹⁸ Jeden na poli statkáře Chaluše, těsně u zdi dolní zahrady a druhý v trati „Na kamnech“ na poli Ladisl. Coufa ze Střížova. Hranice Rakouská nebyla patrně považována za nebezpečnou. Tyto přípravy byly úvodem k oné hrozné době, jež skončila naším osvobozením v r. 1945.

Tehdy, jisti svou výbornou armádou a spojenci na západě, tak přízní Jugoslávie a Ruska, byli jsme všichni odhodláni k obraně vlasti. Pilně se konala cvičení civilní protiletecké obrany a hasičstva i několik mužů z naší obce se dobrovolně přihlásilo k výcviku pro zvláštní úkoly. Jen to roztrpčovalo naše lidi na vsi, že byla ponechána taková volnost henleinovcům, zjevným vlastizrádcům. Totalitní politika agrární strany byla odsuzována. V obci bylo již několik radiopřijímačů, takže obyvatelstvo vědělo o událostech v sousedních státech, jež den za dnem kupily podmínky a příkazy k naplnění pozdějšího našeho osudu.

11. března 1938 viděli jsme ráno u obou zasněžených krytů státi naše stráže v plné polní výstroji. Obyvatelé si sdělovali, že Němci vtrhli do Rakouska. 13.3. pak četli Hitlerovo: Rozhodl jsem se dáti Němcům v Rakousku na pomoc vojsko. Vyhlášen „anschluss“ připojení Rakouska k Německu. Tenkrát jsme vytušili, že příště přijdeme na řadu my v Československu. Vůle k odporu se stupňovala a říkali jsme: „Nežli žít v otroctví a hanbě, raději v boji padnout“.¹⁹

Mezi lidem kolovaly pověsti o přítomnosti nesmírného množství ruského letectva u nás a i o tom, že je k nám celými vlaky tajně dopravována ruská pěchota. Ustrašenci zase naopak říkali, že němečtí vojáci mohou zastaviti chod našich leteckých motorů tajnými paprsky, nebo zase že Němci zamoří naše země nakažlivými nemocemi. Náhlá částečná mobilizace zastihla nás připravené. Jako všude, tak i na četnické stanici ve Strážkovicích byli záložníci té noci vystrojeni a odesláni na hranice i k nám do obce.

V létě 1938 postavil v Záříčí 7, na Velké Šlachtě 1 a u stavidel jezu-tedy celkem dalších 9 krytů-stavitel Jan Stašek z Trhových Svinů. Ostatní, v pásmu projektované pevnůstky nebyly již dokončeny. Vojenský stavební dozor vykonával major František Frimmel ze stanoviště v Ostrolovském Újezdě.

V komařickém dvoře bylo ubytováno mužstvo strážního oddílu, ve Strážkovicích bylo velitelství. Na nádraží v Záluží byly nahromaděny kotouče ostnatého drátu, železa, travers, dříví a cementu, všude ruch a odhodlání k obraně. Nejmladší vojáci povolávání ze zálohy postupně povolávacími lístky.

Zářijová mobilizace, jejíž vyhlášení očekávali muži a mladší lidé u radiopřijímačů do noci na návsi, ukončila trapnou nejistotu. Mobilizační vyhlášky přivezl pak ráno posel okresního úřadu.

Všichni záložníci z obce i se starostou nastoupili poledním vlakem ke svým plukům. Na dráhu je vezl Kubata z Komařic. Ostatní obyvatelé stavěli kolem obce narychlo polní opevnění, zřizovalo zákopy a překážky. Ježto pásmo opevnění směřovalo z lesa Záříčí přes Doubí, Šlachty a most „Mezi řekami“ k Pašínovicům, bylo by zůstalo obyvatelstvo Sedla a Stradova, samot Hamru a u Tesaře v oblasti nepřítele. Některé rodiny přenocovaly v osudných dnech v Komařicích, kdež 2 dny vládl v zámku Kořenský, polní hlídač. V celém blízkém pásmu nedošlo však k boji, jen k poplašné střelbě v okolí Římova a Velešína.

Po mnichovském rozsudku byl náš návrat z vojny trapný. V zapůjčených stejnokrojích, bez distinkcí a beze zbraně, v ponížení-jakoby s podílem národní hanby, vraceli jsme se jednotlivě do naší podhorské vesnice. Od Strážkovic uviděli jsme zase Šumavu a Novohradské hory, které nebyly už naše-to pomyšlení nás zalykalo. Mladší záložníci a vojáci v presenční službě zůstali na vojně déle a předávali odstoupená území Němcům.

Zklamání ze zrady západních spojenců budilo u prostých lidí nenávist k Angličanům, naproti tomu nezájem Ruska byl omlouván neúčastí v Mnichově.

Ihned po demobilizaci sepisovány škody vzešlé stavbou opevnění. Obyvatelé žádali odměnu za práce na opevnění. Konečně 14. listopadu 1938 mohl starosta zaplatiti z peněz, které osobně na velitelství I. pluku v Č. Budějovicích převzal Kč 1740,60 za povozy a Kč 6320,70 za osobní pracovní povinnost. Škody na pozemcích, materiál aj. byly nejprve proplaceny zálohově Zemskou bankou v Praze r. 1940. U 9 drobných účastníků bylo to 7 085 Kč, u velkostatku 60 136 K-celkem pak 67221 Kč. Škody vzniklé rozbořením pevnůstek nahrazeny nebyly.

4/ Kronika obce Radostice u Trocnova 1919-1950 (182)²⁰

Mobilizace ... Dne 21. května ráno byla zdejší vesnička překvapena zprávou, že ještě v noci někteří vojíni museli nastoupiti vojenskou službu jako opatření proti nepokojnému chování našeho souseda Německa.

Těžká ztráta naší republiky... Po pohromě živelné čekala nás i naši vlast nová bolestná překvapení. Na západě opět se schylovalo k bouři. Německo provádělo manévry a vojska shromažďovalo blízko našich hranic. U vědomí, že mám také spojence, hlavně Francii a Rusko, nelekli jsem se a také provedli jsme částečnou mobilizaci dne 24. září záložníků do 40 let. Na to přicházela jedna vyhláška za druhou. K účelům vojenským odvedeni koně, povozy i auta. Nařízeno odevzdati zbraně, střelivo a radia.

Na rychlo²¹ prováděna opevnění u řeky Stropničky ze železa a betonu. Mezi kryty střeleckými porážen les.²² Potom zaráženy kůly a oplétány ostnatým drátem. Do práce musely i kravské potahy, muži i ženy od 17 do 60 let a pracovalo se i v neděli svátky jako např. na sv. Václava.²³

Všechna opatření byla marná, neboť naši spojenci nás zradili. Vyjednávali za nás v německém městě Mnichově. Tam Angličané, Francouzi, Němci a Italové rozhodli, abychom vydali kraje obydlené Němci, Maďary a Poláky. Opuštěni nemohli jsme bojovat a vydali jsem kraje s velkou bolestí. Je to pro nás nezahojitelná rána, neboť tyto kraje souvisely s námi po tisíciletí.

5/ Pamětní kniha Velešín 1888-1945 (181)²⁴

… Na obranu státu byla z podnětu p. Josefa Kaidla vykonána obecní sbírka, jež činila 1017 Kč. Učitelský sbor zdejší školy ob. a měšť. věnoval témuž účelu prostřednictvím ředitelství školy od 1. 6. do 1. 10. 1312 Kč….

… Náš stát také zbrojil a na rychlo v našem kraji stavěl opevnění a mobilisoval. Stavěl také na svých smlouvách se spojenci, ale ti v rozhodném okamžiku zakolísali - snad nebyli dobře vojensky připraveni.

Změny v našem kraji-Na obranu jižních Čech byla byla severně od Velešína a to ve Stradově a v Hadamcích směrem k Mojnému vybudována první řádná obranná linie s řadou železobetonových pevnůstek důkladně a vtipně stavěných.

Na úpravě zákopů protitankových pracovalo v 2. polovině měsíce září t. r. vedle mužů i na tisíce žen z místa a dalekého okolí-hlavně v Hadamcích.

Těžké železné překážky šrouby spojené²⁵ a ostnatým drátem propletené -vedle obvyklých drátěných přehrad zesilovaly obranu-zvláště blízko silničního mostu. Všecka tato práce-bohudík byla nadarmo.

Počasí na podzim a polní práce-Vojenskou mobilizací vyhlášenou dne 23. září t.r. ubylo našemu kraji mnoho zdatných pracovních sil, takže byly obavy, že i nutné polní práce nebude možno včas a řádně provésti, zvláště přijde- li nepohoda.

Válečná opatření ... Doba válečného napětí vyžádala si letos na obci často mimořádná opatření, zvláště pro ubytování vojska, pro CPO koupeny svítilny, obvazy, lékárničky, masky aj. nákladem přes 2000 K. Za heslem „Jižní Čechy armádě“ věnovala obec na obranu státu 500 K.

6/ Kronika obce Chlum-Malče 1927-1948 (181)²⁶

… Ti kteří nejsou povinni voj. službou, jsou povoláni k opevňovacím pracím. Ze zdejší obce a z okolí, dochází na tyto práce k Velešinu a Římovu. I ženy pomáhají při budování obrany země.

7/ Pamětní kniha obce Krasejovka 1927-1953 (181)²⁷

Mobilisace … Polní práce byly zdržovány nedostatkem lidí a hlavně potahu, protože zbylé koně se používali převážení různých vojenských věcí. Lidé chodili na zákopy k Velešinu povinně a tím se polní práce zastavily úplně.

8/ Kronika obce Ločenice 1919-1989²⁸

… Dne 24. září byla vyhlášena mobilizace do 40 roků, ale i starší ročníky dostali zvláštní svolávací lístky, mobilizace byla vyhlášena v 10 hodin večer, byl jsem svědkem, že v Českých Budějovicích téže noci místní i s okolí rukovali a nálada byla dobrá, každý chvátal na svá místa, veškeré spolky i občanstvo bez rozdílu pohlaví od 14 roků pracovali na překážkách na silnicích i ulicích ihned po vyhlášení mobilizace.

9/ Nová ves u Českých Budějovic 1932-1965 (182)²⁹

…Později přijeli dělostřelci a sice 2 motorizovaná baterie dlouho však v obci nebyli neb bohudík nebylo jich třeba, od starých lidí bylo slyšeti jen ať jdou ty by nám tady nadělali hřbitovy v obci bylo veselo i vojínům se zde líbilo, pobyt zde jen letěl tak že by prý domů ani nespěchali, neb bylo již jisto, že válka nebude: Obec musela docházeti na úpravu krytů pod Řevnovice, bylo řečeno na zákopy, doma práce polní stála, cesta takřka 2 hodiny než se došlo k místu krytů, však nic platno muselo se jít, kopaly se doma brambory ale zůstalo všechno stát. Byla to doba která se snad nebude opakovati.³⁰

10/ Kronika obce Římov (181)³¹

Kryty ... Kolem Římova se konečně dodělávala opevnění, hlavně kulometná hnízda, již směrem od Větrné přes most (podminovaný). Kolem řeky se táhla k Hornímu Římovu a dále nad Vescí k Stradovu a podle potoka a přes hřiště pod Velešín, a dále nad Mojným k Černici a Rájovu. Tvořila pásmo 1. sl. uzavírací palby. Kromě nich na rychlo vyházeny kryty prozatímní,³² stavěny drátěné překážky, jež se táhly po celé délce tohoto uzavíracího pásma. V pondělí před sv. Václavem svolávalo vojsko poplachem všechno obyvatelstvo na práce opevňovací, to poslechlo s velkým rozechvěním a úzkostí o naši drahou Republiku. Na sv. Václava vše na překážkách, ne na bramborách, jak bývalo obyčejem. Pak vše obsazeno vojskem, každý kryt 6 vojíny, záloha v Římově, kde obsazeny kulomety i některé domy, ba i kaple v Horním Římově. Řádila šeptaná propaganda, projevovaly se i utajené vášně jednotlivců, co mi též bylo pocítiti za to, že jsem v kázáních usiloval, by se v neděli ráno v hostincích už nevyhrávalo. Všechny mysle byly rozjitřeny. Zvláště ženské na pracích spustily stavidla své kritiky….

1939 ... Kryty (kulometné) spěšně jsou trhány dynamitem. V pondělí dne 31. července 39´ přijela tlupa a dala se do práce. Za ten den jich roztrhali v římovském obvodu 44. Zůstaly jen 2: u Martínků a u Božího Hrobu. Tento jen s velikou námahou - všichni intervenovali: starosta, vrchní strážmistr, (j. - ?, pozn. autora) poručík četnictva Blažek z Č. Budějovic, a tak tyto 2 ucpány cementem. Škodu nenahradili žádnou, ač prý měli za každý 1000 K. Do každého dali 2 krát 25 kg, někdy dávku dvojnásobnou. Nejvíc škody nadělali u Staňků- Janoušků, kde byla zraněna žena Těslová. Přikládám několik snímků.

11/ Kronika obce Střížov 1927-1972 (X. b)³³

1937 ... Vojáci kteří střežili kryty u Střížova,³⁴ odešli posádkou do Římova.

Hrozba války ... Od 21. května byla naše vlast ve válečném stavu, neboť příslušníci naši Němci chtěli se od nás odtrhnouti a připojiti se k říši Německé. Proto byla vyhlášena mobilizace, ale pak učiněna dohoda a Sudety v pátek dne 30. září o 12. hodině polední připojeny k říši Německé. Těž část Slovenska připojena k Polsku a Maďarsku. Prezident Dr. Ed. Beneš se vzdal a místo něj byl jmenován Dr. E. Hácha.

12/ Pamětní kniha Prostřední Svince 1924-1948 (181)³⁵

Branná pohotovost … V důsledku politických událostí ve střední Evropě byla dne 21. května vyhlášena branná pohotovost státu. V noci z 20. na 21. května byli sváženi branci rekvírovanými auty, četníky na četnických stanicích oblečeni, vyzbrojeni a odvezeni ku konání hlídek na hranicích. Již před vyhlášením branné pohotovosti bylo započato se stavbou druhé linie betonových opevnění. Na těchto opevněních pracovalo mnoho dělníků od stavitelské firmy pana Ityně, která práce prováděla pod vojenským dozorem. Vojska bylo všude plno. Na holkovském nádraží bylo velice rušno. Jeden vůz železa a cementu za druhým byl vykládán, po silnici jezdilo mnoho aut, která rozvážela potřebné k opevněním.

Mobilizace ... Sotva tato opevnění byla hotova, byla dne 24. září vyhlášena mobilizace 20 ročníků. Zdálo se, že válka jest nevyhnutelná. Opevnění byla obsazena, bylo roznášeno střelivo, ve statcích uskladněno a na vhodných místech umístěny kulomety. Lid po vesnicích, byl vypsán ku dodatečnému opevňování pevnůstek. Hospodářská práce byla zastavena, ženy i muži, mladí i staří stavěli pod dozorem vojáků drátěné a betonové překážky, byl skopáván násep v „Hadamcích“ před pevnůstkami a hospodáři rozváželi se zbylým potahem drát a betonové a železné překážky. Kritická doba vrcholila.

… U nás naše důkladné pevnůstky v obranné linii ve Stradově a Hadamcích Němci se zájmem si prohlédli, ofotografovali a pak dali je náložemi rozmetat, aby snad neožily.

13/ Pamětní kniha Přísečná 1924-1964 (181)³⁶

Stavba beton. krytů ... Po květnových událostech dává vláda rozkaz aby se v pohraničí stavěly narychlo kryty. Nejdříve byly u nás na Šumavě, druhá linie byla u Chvalšin, ta třetí probíhala také naším katastrem a sice od Bejlavek směrem k Velešínu a na druhou stranu směrem na Srnín. Začátkem září byli jsme nevojáci povoláni a zákopové práce. Sám jsem se také zúčastnil těchto prací. Kopali jsem spojovací chodby mezi jednotlivými kryty od Bejlavek směrem k Typlýmu. V zátočině nad Petáškem postavili jsme tzv. „kozu“, protitankovou překážku. Mimo to jsme po celé délce stavěli drátěné překážky, od Bejlavek až na Mokřada v Srníně. Za instruktory jsme měli jednoho délesloužícího četaře ale hlavně Josefa Musila, který prodělal občanskou válku ve Španělsku.

1939 - Zničení pevnostních objektů ... 6. prosince projednávalo obecní zastupitelstvo přípis okresního úřadu z Českých Budějovic, dle kterého se nařizuje zničení pevnostních objektů na katastru obce. Jelikož není odborných sil k dispozici, požádán okresní úřad o prodloužení lhůty.

14/ Pamětní kniha Rájov 1933 - 1942 (181) ³⁷

... Den 22. září byl den demonstrací v Praze, zničujícího procitnutí českého národa, pádu vlády Hodžovy, den na to mobilizace, ač už marně, se vzepjalo do výše mocné odhodlání celého národa bít se o svou zem. Byl by to však býval marný boj. Jaký div, že to vše mělo vliv i na obec Rájov žijící v těsném sousedství s německým územím.

... Denně projelo Rájovem spousta aut s nábytkem ze zněmčeného území. Denně stoupal jejich počet, až do mobilizace, kdy zbylá auta musila být odvezena k vojenským účelům, a zbylá auta neměla benzínu, neboť všechen benzín byl zabaven. Ale ani vojenská správa nelenila s přípravami. Z celého širého kraje byli svoláni lidé, pracovalo se ve dne v noci. Dělaly se zákopy, naší obcí vedla čára od Slažidel po Mojné, Ležnici a Přísečné. I z naší obce muži nenastoupivší vojenskou službu, byli nuceni jít na práci ke Skřidlům, ženské pak hlavně od Ležnice do strouhy, kde pod vojenským vedením bylo poráženy stromy, odstraňována křoviska bránící výstřelům, stavěny drátěné překážky, zřizovány pevné železobetonové kryty, jichž tam postavena celá řada, pracovalo se ve dne v noci, auta bez přestání dopravovala materiál, cement, železo, štěrk, spousta lidí se vystřídalo, když byla vyhlášena mobilizace, někteří muži musili odejít za svou vojenskou povinností, ale pracovalo se dále, lidé musili poskytovati nejen své síly, ale i nářadí, jako sekyry, pily, lopaty, motyky, kolečka atd, takže lidé neměli ve staveních to nejnutnější nářadí, v krámech začaly mizeti nutné životní potřeby, hlavně petrolej, jelikož byl zabaven jako benzín, benzol, nafta, oleje, pro vojenské účely, lidé tu i tam ve zdejší obci se začali stěhovati, mezitím už začaly proskakovati zprávy, žádná válka nebude, postoupíme Němcům pohraniční kraje, vojska zde začalo přibývati, vše zde bylo obsazeno vojskem, z Českého Krumlova neustále přicházely poplašné zprávy, byla slyšeti tu a tam střelba, která se stupňovala a dostoupila vrcholu ze soboty na neděli z 1. a 2. října kdy již zde bylo známo, že je o našich hranicích rozhodnuto. Celou noc bylo slyšeti kulomety, pušky, ruční granáty i v neděli dopoledne bylo slyšeti střelbu....

15/ Pamětní kniha Srnín 1932–1943 (181)³⁸

... V Srníně byly zbudovány čtyři betonové kryty. Jeden na poli rolníka Františka Pilse v trati u Ticháčkovce, druhý na pastvině Marie Jirouškové v prostoru "Na vršku", třetí opět na poli Františka Pilse v prostoru Mokřada, čtvrtý v lese Františka Kmocha, těsně u silničního mostu v Typlým. Stavba těchto pevnůstek oživila zaměstnanost v kraji. Nebezpečí války se nezdálo býti bezprostředním, ačkoli kryty byly hned od počátku osazeny vojenskými strážemi.

... V září téhož roku byla provedena všeobecná mobilizace. Již předtím se stavěly na katastru Srnín a na katastru sousední obce Přísečná zákopy, které spojovaly linii krytů. Byly vyměřeny zhruba od železničního mostu na hranici katastrů Přísečná Srnín směrem na samotu Bejlavka. Na stavbě pracovalo místní obyvatelstvo a docházely sem skupiny Němců z Českého Krumlova. Také početná skupina českých studentů z Budějovic pracovala na zákopech. Tito byli zde ubytováni v rodinách a v domě č. 7 bylo pro ně vyvařováno jídlo. Vaření obstarávala Kristina Kmochová. Při vyhlášení mobilizace byla vlastně stavba zákopů teprve v počátcích. Mnozí pracovníci konali práci s obětováním a nadšením, ale byli i takoví, kteří se práce stranili...

... Do obce i do okolí přicházelo neustále více vojska. Kryty byly zásobovány střelivem a skoro ve všech domech bylo ubytováno vojsko. V noci ze dne 28. na 29. září začala palba z krytu u Ticháčkovce a rozšířila se na celý úsek (menší palba se ozývala i v jiné noci). Na silnici před domem čp. 20 a před domem čp. 13 byly zřízeny překážky z různého hospodářského nářadí, dříví i kamenů naložených na vozech. U těch překážek byly stráže v síle dvou mužů u každé a i tito vojíni ve zmíněné noci z 28. na 29. záři zahájili palbu. Vpravdě však nikdo nevěděl, na koho se střílí. Celá tato palba byla později vysvětlována provokacemi civilního německého obyvatelstva a ordnerů, kteří pronikali až k linii zákopů a zjišťovali postavení vojska. Vyprávělo se že v okolí řádili záškodníci německé národnosti, kteří se zbraní v noci přepadali kryty a vojenské hlídky. Později bylo zjištěno, že jsou to Němci, kteří před mobilizací a dříve sloužili v okolních českých obcích za čeledíny a znali tudíž dobře místní terén.

V sadě u Drnků čp.33 stála 2 děla v palebném postavení a další 2 děla byla ukryta v usedlosti č. 18 u Bednářů. Mužstvo vojenských útvarů bylo národnosti české, slovenské, německé a maďarské. Stalo se, že jeden vojín německé národnosti v té době odcizil zde civilní oblek a v noci desertoval....

16/ Kronika obce Kamenný Újezd 1925-1955 (181)³⁹

... Celá republika byla opevněna, jen kolem rakouských hranic se opevnění teprve stavěla.

Mobilizace ... Byla nařízena mobilizace. Všechna jarní práce v polích byla zastavena a obyvatelstvo bylo pracovní povinností zařazeno k opevnění našich hranic. Na silnici směrem k Č. Krumlovu a Kaplici stavěly se překážky a kopány zákopy. Tato opatření byla provedena do všech důsledků a s plným pochopením obyvatelstva. Naše vesnice byla plná vojska, vojenských koní, děl a zbraní všeho druhu a vojenských automobilů a nebylo jediné stodoly, kůlny ani bytu, která by nehostila naše vojáky. V červnu se vojsko od hranic stáhlo zpět, vrátilo se i družstvo SOS (kamenoújezdské), ale klid a pokoj už nebyl. Polní práce byla zdržena, ale úroda velmi pěkná.

... Všechno obyvatelstvo z Kam. Újezda chodilo kopat zákopy a stavět překážky do Římova. I školní děti ochotně pomáhaly. Také u nás na Dolech byly vykopány zákopy....

... Bylo - li v Kam. Újezdě v květnu hodně vojska, byla vesnice nyní⁴⁰ vojskem přecpána. V budově místní kampeličky bylo velitelství divize. Obecní úřad byl ve dne v noci v pohotovosti a musel využít všech prostředků, aby vyhověl všem požadavkům vojenského velitelství. Služba Civilní protiletecké obrany (CPO) byla v neustálém styku s vojenským velitelstvím. Hlídky konají službu každou noc a od té doby začíná také jeden příznak války: zatemnění oken a vůbec světel.

17/ Kronika městečka Borovany 1836-1945 (183)⁴¹

... 21. květen-obsazení hranic ... Dne 21. května záhy ráno vzrušeno bylo obyvatelstvo náhlým povoláním některých záložníků přidělených k útvarům SOS stráž obrany státu, kteří byli na četnické stanici vyzbrojeni a posláni k obsazení hranic. Bylo totiž cizí výzvědnou službou prozrazeno, že Německo má na hranicích vojsko a chce obsadit Československo. Z toho povstalo velké vzrušení obyvatelstva. Také několik záložníků bylo ihned povoláno. Brzy však vše šlo svým pořádkem, když napětí válečné polevilo. Jednání se sudetskými Němci se vedla dále.

Pro zajímavost si dovolím uvést navíc několik zápisů z kronik z oblasti 2. HOP (úseků 144, 146 a 148). Naše práce sice nemá do této oblasti zasahovat, i tak jsou tyto zápisy velmi zajímavé. Tyto úseky jsou ostatně poměrně detailně popsány i v knihách pana Láška i pana Solpery.⁴²

18/ Kronika obce Mazelov 1812-1939 (148)⁴³

Vojsko ve zdejší obci ... I v zdejší obci bylo vojsko, kterém u byl přidělen úsek⁴⁴ krytů ve velechvínských lesů. Byli o většinou samí starší mužové, a již 12. října ze zdejší obce došli, by byli demobilizováni.

19/ Pamětní kniha města Týna nad Vltavou 1934-1980 (144)⁴⁵

Cvičení CPO ... Ve středu 20. března konalo se velké cvičení civilní, závodní, železniční i poštovní protiletecké obrany v rozloze téměř celých jižních Čech a sice jak denní tak i noční zatemňovací. Všechny složky CPO správně vykonávaly svěřené funkce a při denním náletu plně se spoluúčastnila i naše školní mládež.

20/ Památník obce Kolný, 1925-1954 (146/ 148)⁴⁶

... Také naším krajem probíhalo druhé pásmo lehkých krytů z betonu od rybníka Dvořiště po Lomnické aleji k Peci, k Josefu a dále na vitínský katastr mezi Chotýčany a Vitínem, Poněšickou oborou k Cirhanovi a k řece Vltavě a dále pak po pravém břehu řeky Vltavy.⁴⁷ Tyto kryty se stavěly ve dne v noci a byly na nich zaměstnáni i dělníci okolních obcí. Zároveň vykácen les v okolí krytu, aby byl v linii výstřel až k sousednímu krytu. Osádku krytu činily 4 osoby a byla vyzbrojena kulomety a granáty. Náklad na tato opevnění byl veliký a byl prý financován z půjčky Francie a Anglie. V těch místech se zase objevují vojenští inženýři a důstojníci aby vytvořili i v našem katastru obranné pásmo ! Žel ne zbytečně !

21/Kronika obce Velechvín 1922-1939 (148)⁴⁸

Opevňovací práce-kryty ... V roce 1938 na jaře počala vojenská správa budovati ve Velechvínském revíru kryty, které se táhly od Vitína k Josefu, přes Ševětínskou alej k průsekům za „Pecí“, k Zelenému kříži a pak podél aleje ke Smržovu. Dodělány byly až k Peci, dále pak byly začaty, až zase u Smržova byly 4 kryty hotovy. Budování jejich bylo svěřeno civilním firmám za dozoru vojenské správy. Přístup ke krytům byl zakázán, fotografování vyhláškou okresního úřadu v Č. Budějovicích bylo zakázáno ve větším díle lesů revíru Velechvín.

V době mobilizace byly kryty obsazeny vojskem. Koncentrace jejich byla v Ševětíně: do Velechvína přicházeli vojáci nakupovat potraviny a potřeby. Ve Velechvíně vojsko po celou dobu ubytováno nebylo, přechodně bylo ubytováno v Kolném a Lišově.⁴⁹

22/ Pamětní kniha obce Ševětín 1923–1984⁵⁰

CPO ... Dne 23. března improvizovány na obec tři nálety. CPO a všechno občanstvo ukázalo klidem a rozvahou, že rozumí a dovede zachovávati nařízení nadřízených úřadů. ...

 23/ Pamětní kniha obce Strážkovic s osadou Řevnovicemi 1925-1967 (51)

 úmrtí vojína Jana Krebse ... 17. ledna zemřel vojín 1. pluku Mistra Jana Husi v Českých Budějovicích Jan Krebs, jediný syn Josefa Krebse, rolníka ve Strážkovicích č. 17. Vojenský pohřeb za přítomnosti čestné čety, vojenské hudby a vojenského duchovního vykonán 20. ledna 1938 za ohromné účasti občanů ze širokého okolí. Více navštíveného pohřbu není zde pamětníka. Jan Krebs byl velmi hodný mladík. U jeho hrobu kladl jej mládeži za vzor řídící učitel Josef Pánek. 

průchod vojska ... 27. 1. 1938 přenocovala zde 1. kulometná rota 1. pěšího pluku Mistra Jana Husi z Českých Budějovic na cvičení směrem k Novým Hradům.  

Stríž obrany státu ... V noci ze 13. /přeškrtnuto 20/ na 14. /přeškrtnuto 21./ května 1938 povoláno náhle 20 vojínů záložníků a vystrojni a vyzbrojeni na četnické stanici. Povoláni byli k nově zřízené "Stráži na obranu státu", zkráceně SOS prot, že někteří němečtí občané republiky chystali bouře a odtržení smíšených částí republiky a přivtělení této krajiny k německé říši. Průběh nástupu byl přesný a rychlý. Bylo tím zabráněno vpádu německého vojska, které bylo již prý připraveno udělat u nás "pořádek" ve smyslu programu německého národního socialismu.

Doplnění: Podle doplňku za rok 1938, již za 3 hodiny plně vybavené družstvo bylo na pozicích u Veselky – zřejmě kolem krytu vz. 36 č. X.b/ 22 / C. Dále byly k zdejšímu družstvu připojeny družstva z Ledenic a Dobré Vody. Velitelem celé čety byl štábní strážmistr František Cihlář ze zdejší četnické stanice.

podle dodatečných zápisů byli ke službě u SOS určeni: ze Strážkovic: Jan Horký (četař, čp. 21), František Tureček (desátník, čp. 11), vojíni Jan Aibl (čp. 32), Tomáš Mička (čp. 6), Václav Papáček (čp. 9), František Štastný (čp. 47), Antonín Šíma (čp. 41), Josef Němec (čp. 19), Jan Šíma (čp. 72), Jan Talíř (čp. 70), Josef Mareš (čp. 62), Jan Říha (čp. 12), Zajmul Jan (čp. 40), Karel Karvánek (čp. 95), ze Zaluží: Vojtěch Trdlík (čp. 28), z Lomce: Jakub Hybner (čp. 10)

--------------------------------------------------------------------------------------

SOS vystřídáni ... 28. května 1938 (doplněk uvádí 26/5) byli naši SOS vystřídáni na Veselce, kde si vykopali menší kryty, a odjeli do Kaplic a okolí (podle doplňku do 4/6)..

Návrat záložníků ... 14. června 1938 vrátili se záložníci povolaní 21. května při částečné mobilizaci, z vojny domů. To bylo ukončení částečné mobilizace. V celé republice panuje naprostý pořádek a klid (snad ne před bouří !).

Sbírka na obranu státu … Dne 5. června provedena obecním úřadem za součinnosti školních dětí sbírka darů na obranu státu. Po vesnici sebráno 231,75 Kč, Řevnovice daly 100,-, škola 200,- Kč, takže celkem odesláno 531,75,- Kč. …

Stavba opevnění … Po celé léto a zvláště na podzim, ve dne v noci, stavěno bylo lehké polní opevnění v linii u řeky Stropničky směr Borovany – Ostrolov Újezd – Veselka - Želízků mlýn – Řevňovice – Střížov – Římov – Velešín. Na podzim pomáhalo všechno obyvatelstvo – ženy i děti.

Mobilizace … 23. září 1938 o půl jedenácté hodině večer vyhlášená z rozkazu nejvyššího velitele vojska presidenta Dr. Edvarda Beneše všeobecná mobilizace všech branných sil Českoslovnské republiky. Pisatel této kroniky říd. učitel Josef Pánek narukoval také k Posádkovému velitelství v Českých Budějovicích v hodnosti nadporučíka ve stáří 45 let. Hodně žen a dětí s cennějším ajetkem přestěhovalo se do vnitrozemí, poněvadž v případě války byly by Strážkovice 20 minut za pásmen hlavního odporu. Všichn pomáhali při stavbě opevnění i drátěných překážek. Vesnice i okolí byla plna vojska. Polní vojenská kuchyně “u Filipů” v č. 12 naproti škole vařila pro 900 osob. Ve škole bylo zastaveno vyučování a bya tam zřízena v 1. tř. Praporní ošetřovna nemocných, ve 2 třídě skladiště potravin. 28. září měl započít útok německé armády. Na popud anglického ministerského předsedy Chamberlaina sešla se v Mnichově konference čtyř státníků. …

Nálada obyvatelstva … Obyvatelstvo bylo v době mobilizace celkem klidné. Muži odcházeli, těžce se loučíce s rodinami, ale nikdo z nich nevýhal aby slnil svojí občanskou povinnost a chránil vlast a národ. Ženy a děti nastoupily za muže v podzimní práci a udělaly ji ! …

Doplněk k událostem v roce 1938 … Od května v roce 1938 stavěly se železobetonové kryty tak, aby výzaly přehledem a dostřelem jeden k druhému. Na zdejším katastru bylo jich zhotoveno celkem osm. Počínaje od katastru Jedovar při řece Stropničce první kryt byl u cesty k Želízkům v lese rolníka Josefa Nováka čp. 20, druhý na louce při lese, třetí a čtvrtý ve stráni v lese na konci louky, pátý a šestý na poli, pozemcích Karla Šmída z Řevnovic čp. 11, sedmý v lese Františka Peška čp. 35 a osmý na zahradě Františka Pečmana v Řevnovicích čp. 9. Na kryty zemědělci dováželi stavební a jiný potřený materiál zvláště tam kam se nedalo jet auty.

Odstřelování krytů … 26. 7. /1939/ Bylo zaopočato s odtřelováním vojenských krytů v našem okolí podél řeky Stropničky. Něměcký npr. Krebs, který měl na ničení krytů dozor se při tom vyslovil, že stavění těchto za republiky byla hloupost, poněvadž Němci by je stejně přešli pro získání prostoru.

 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poznámky:

1 V závorce uvádím číslo stavebního úseku. Velmi užitečnou se ukázala být v tomto ohledu stránka digitálního archivu SOA v Třeboni, http://digi.ceskearchivy.cz/.