Jdi na obsah Jdi na menu
 


Opevnění jihočeské 2.HOP v kronikách

18. 10. 2010

Stavba opevnění a rostoucí ohrožení státního území se přirozeně promítly i do kronik a pamětních knih městeček a obcí. Do té doby to byla oblast pro obranu víceméně nevýznamná, stály zde jen uzávěry starších objektů z roku 1936. Po březnovém "Anschlussu" Rakouska se koncepce zdejší obrany radikálně změnila...

Jako doplnění ke článku kolegy Ciglbauera si dovolím uvést navíc několik zápisů z kronik z oblasti 2. HOP (úseků 144, 146 a 148). Tyto úseky jsou ostatně popsány v již v citovaných knihách pana Láška i pana Solpery.

Zápisy kronik je z časového hlediska možno rozdělit na 2 skupiny: a/ autentické přímo z roku 1938 a b/ dopsané dodatečně po roce 1945. Těch několik "protentokrátních" let mohlo samozřejmě nechat stopy na paměti kronikáře. Samozřejmě se promítá i nová politická situace po květnu 1945 a orientace na SSSR. Zápisy nepopisují většinou stavbu pevnůstek detailně, i zde hrálo velkou roli přísné utajování staveb. Obecně vzato, všechny fotografie opevnění do kronik vlepené jsou z období záboru nebo pozdějšího. Stavba opevnění zasáhla i do práce kronikářů. Počátkem března 1937 byla okresním úřadům přeposílána zpráva, za jakých okolností lze provádět zápisy o budování opevnění. Nesměly být uváděny bližší podrobnosti a vůbec už ne údaje o trvání, rozsahu a provedení pevnostních prací. Proto se logicky z kronik o lehkém opevnění dozvídáme tak málo.

Dovolím si malou poznámku. Jistou roli mohla pro obyčejné lidi hrát zvědavost.       V pohraničí putovala spousta legend o opevnění a to nejen mezi obyvatelstvem německým. Lidé chtěli vědět, do jakého podniku vlastně jejich peníze šly. Stavba opevnění byla velmi utajována. V oblasti výstavby bylo zakázáno fotografování, za tímto účelem se kolem pevnostního pásma vyvěšovaly tabule s nápisem „FOTOGRAFOVÁNÍ ZAKÁZÁNO“ s potvrzením příslušného okresního úřadu. Přirozeně bylo zakázáno pořizovat si náčrtky vojenských staveb a rozmlouvat s dělníky zaměstnanými na stavbě.

Teď jiý k samotným kronikářským zápisům (v závorce je uvedeno číslo úseku):

Kronika obce Mazelov 1812-1939 (148)

Vojsko ve zdejší obci ... I v zdejší obci bylo vojsko, kterému byl přidělen úsek krytů ve velechvínských lesích. (pozn. východní část úseku 146, úsek začínal nedaleko rozcestí „U zeleného kříže“). Byli o většinou samí starší mužové, a již 12. října ze zdejší obce došli, by byli demobilizováni.

Pamětní kniha města Týna nad Vltavou 1934-1980 (144)

Cvičení CPO ... Ve středu 20. března konalo se velké cvičení civilní, závodní, železniční i poštovní protiletecké obrany v rozloze téměř celých jižních Čech a sice jak denní tak i noční zatemňovací. Všechny složky CPO správně vykonávaly svěřené funkce a při denním náletu plně se spoluúčastnila i naše školní mládež.

Památník obce Kolný, 1925-1954 (146/ 148)

... Také naším krajem probíhalo druhé pásmo lehkých krytů z betonu od rybníka Dvořiště po Lomnické aleji k Peci, k Josefu a dále na vitínský katastr mezi Chotýčany a Vitínem, Poněšickou oborou k Cirhanovi a k řece Vltavě a dále pak po pravém břehu řeky Vltavy. Tyto kryty se stavěly ve dne v noci a byly na nich zaměstnáni i dělníci okolních obcí. Zároveň vykácen les v okolí krytu, aby byl v linii výstřel až k sousednímu krytu. Osádku krytu činily 4 osoby a byla vyzbrojena kulomety a granáty. Náklad na tato opevnění byl veliký a byl prý financován z půjčky Francie a Anglie. V těch místech, (pozn.-vynecháno autorem) se zase objevují vojenští inženýři a důstojníci aby vytvořili i v našem katastru obranné pásmo ! Žel ne zbytečně !

Kronika obce Velechvín 1922-1939 (148)

Opevňovací práce-kryty ... V roce 1938 na jaře počala vojenská správa budovati ve Velechvínském revíru kryty, které se táhly od Vitína k Josefu, přes Ševětínskou alej k průsekům za „Pecí“, k Zelenému kříži a pak podél aleje ke Smržovu. Dodělány byly až k Peci, dále pak byly začaty, až zase u Smržova byly 4 kryty hotovy. Budování jejich bylo svěřeno civilním firmám za dozoru vojenské správy. Přístup ke krytům byl zakázán, fotografování vyhláškou okresního úřadu v Č. Budějovicích bylo zakázáno ve větším díle lesů revíru Velechvín.

V době mobilizace byly kryty obsazeny vojskem. Koncentrace jejich byla v Ševětíně: do Velechvína přicházeli vojáci nakupovat potraviny a potřeby. Ve Velechvíně vojsko po celou dobu ubytováno nebylo, přechodně bylo ubytováno v Kolném a Lišově.

Poznámka: podle L. NIKRMAJER, Likvidace, s. 214 dodám zajímavou glosu z hlášení četnické stanice Lišov: „Konečně starosta Vondráček udal, že si naprosto neví rady, poněvadž nemůže najíti člověka schopného vyplniti daný úkol“. Týkalo se to destrukcí LO, které měly příslušné obecní úřady nakázáno vykonat.

Pamětní kniha obce Ševětín 1923–1984

CPO ... Dne 23. března improvizovány na obec tři nálety. CPO a všechno občanstvo ukázalo klidem a rozvahou, že rozumí a dovede zachovávati nařízení nadřízených úřadů. ...

 

Obrazová příloha.                                      

Pohled na uzávěr před Vitínem, 1952.

Obrazek

Pohled na východní část úseku 146, patrné stále pozorovací a palebné průseky, 1952.

Obrazek

Ilustrační záběr, pohled na linii LO v lesním porostu (z Lášek, Vltavská linie).

Obrazek

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Prameny a literatura:

Pro jižní Čechy srv. např. Jan CIGLBAUER, Lehké opevnění z roku 1938 na území dnešního okresu České Budějovice, Výběr 28, č. 1, 2008, s. 40-54; Pavel SALÁK, Lehké opevnění z 1. republiky na katastru města Borovan, České Budějovice 1993; Jiří DUCHOŇ, Úsek 182 Ostrolovský Újezd z roku 1938. Průvodce, České Budějovice 1995; Miloslav SVITÁK, Opevnění na Jindřichohradecku z let 1936-38, Jindřichův Hradec 2007; TÝŽ, Příprava obrany Jindřichohradecka v roce 1938, Jindřichův Hradec 2007; Jan SOLPERA, Nadějný začátek se smutným koncem, České Budějovice 2008; Radan LÁŠEK, Vltavská linie, Dvůr Králové nad Labem 1998; Karel HŘÍDEL–Radan LÁŠEK, Opevnění z let 1936-38 na Šumavě, Dvůr Králové nad Labem 1997², Vladimír JEŠKE-Miloslav SVITÁK, Výstavba lehkého opevnění z roku 1936 v jižních Čechách, Výběr 34, č. 3, 1997. Nebo i Petr KOZEL, Lehké opevnění z léta 1938 na Českobudějovicku, České Budějovice 2009 (pod HÚ FF JU).

 

SOkA ČB, AO Mazelov, sig. B1411, online http://digi.ceskearchivy.cz/355 .

 

Pamětní kniha Týn nad Vltavou, online http://digi.ceskearchivy.cz/227

SOkA ČB, Archiv obce Kolný, sign. B1131,online http://digi.ceskearchivy.cz/253

SOkA ČB, Archiv obce Velechvín, sign. B 2301.

 

SOkA ČB, MNV Ševětín, sign. B 2052.