P. K. modeling and history web

Tento článek navazuje na text Poslední předválečný starosta Českých Budějovic. Základem následujícího jsou Neumanovy memoáry, které napsal pod názvem "Jak jsem žil: hrst vzpomínek a kus historie"  v roce 1971. Další drobné informace byly převzaty z diplomové práce Obyčejní vojáci aneb 1. pěší pluk "Mistra Jana Husi" v roce 1938. Zajímat nás bude přirozeně nejvíce Neumanovo působení v Českých Budějovicích v době první republiky.

Náměstí zhyzděné kočičími hlavami ?
Neuman měl nejdříve nahradit zemřelého starostu O. Svobodu ve funkci ředitele okresní nemocenské pojišťovny (Otakar Svoboda byl mj. starostou v letech 1919-1923). Dne 24. 12. 1930 dostal jmenovací dekret do funkce. V lednu 1931 se Neuman stěhuje do Českých Budějovic (kde s rodinou bydlel až do roku 1954). Práci v pojišťovně vystihuje dobře následující citace pamětí: "Na svou práci v Českých Budějovicích vzpomínám velmi rád. Byla to nejkrásnější léta mého života. Nejprve jsem zorganizoval práci v pojišťovně podle svého vkusu. Úderem osmé hodiny jsem procházel všemi kancelářemi. Opozdilcům jsem nemusil nic říkat. Již v prvém týdnu začalo se úřadovat včas. Práce mě bavila a tuto radost z práce jsem se snažil přenést a na své spolupracovníky. A měl jsem v tom úspěch. Dokonce i veřejného uznání se mi dostalo."
Dne 9. 11. 1933 byl jmenován Krajským soudem 1. stálým soudním znalcem v oboru sociálního pojištění. Současně byl i předsedou ředitelství městské spořitelny, zdá se, že sem kandidoval zcela záměrně a to i kvůli údajně špatnému stavu náměstí. V pamětech situaci Neuman popisuje takto: "Viděl jsem před očima to krásné středověké náměstí zhyzděné "kočičími hlavami". Opatrně jsem se zeptal ředitele městského důchodu bratra Lanny, co by asi stála nová výdlažba náměstí a proč ji město nepořídí. Odpověď byla jasná: Dlažba by stála asi 1.200 tisíc Kč, a na to město nemá potřebné prostředky. Dobrá, město je chudé a je třeba mu pomoci. Přišel 28. říjen, den, kdy ředitelství spořitelny rozdělovalo své hospodářské zisky z uplynulého roku. Bylo to vždy kolem 250 tisíc korun. Po desetitisících pak byl spořitelní zisk rozdělován Okresní péči o mládež, Československému červenému kříži apod.
Když jsem se ujal funkce předsedy ředitelství, přišel jsem s návrhem, aby bylo od těch drobných darů z valné části upuštěno a hlavní část výtěžku aby byla uložena na vkladní knížku s určením na výdlažbu hlavního náměstí. Ředitelství souhlasilo a tak ročně přibývaly na knížce statisíce korun."
Neuman to dotáhl až na župního důvěrníka strany, roku 1935 se dokonce stává poslancem Národního shromáždění za jižní Čechy. Dejme slovo opět Neumanovi: "No byl to veliký volební okres. Sahal od Jindřichova Hradce až po Horažďovice. Kraj - zejména při hranicích, kde bylo usazeno mnoho Němců - byl chudý."  Ve své politice Neuman kritizoval Jihočeský sbor národočeský (agrárníky) - vytýkal jim ve smyslu, že pořádají pouze schůze a manifestace. Prosazoval zlepšení spojení jihu s Prahou, mimo jiné z jeho podnětu došlo k betonáži silnice z Veselí n. Lužnicí na Ševětín.
V prosinci 1936 se konaly městské volby a čs. strana socialistická slavila úspěch. Neuman byl i ostatními subjekty navržen na post starosty (možným důvodem mohly být dle autora pamětí také již uspořené peníze na kontě pojišťovny určené na obnovu náměstí). Jeho strana dala souhlas s kandidaturou, Neuman kandidoval a dne 23. 1. 1937 byl zvolen starostou Českých Budějovic. Svůj úřad převzal dne 3. 2. 1937.

Hned zpočátku projevoval značnou snahu řešit situaci ve městě: "Situace na radnici byla nevalná. pokladna byla téměř prázdná, hospodářství rozběhlé. Začal jsem pěkně od podlahy."  Změny znamenaly hlavně úspory ve všech směrech, byly podány také žádosti na zlepšení výnosů z hospodářství města.
První návrh hovořil o potřebě prosekat a znovu zavodnit bývalé rybníky u Rudolfova. Ty dosud fungovaly jako obecní louky s pronájmem 10 Kč ročně. Cílem bylo vyšlechtit "rasu českobudějovického kapra". Věc se uchytila a již za rok městské rybníkářství vydělalo o celých 300 000 Kč více. Byly zde také snaha o sloučení s "třeboňským kaprem" (tehdy se razilo heslo "Kapr z Třeboně, chlouba kuchyně" - byly vydávány i známky a pohlednice s touto tematikou). Ředitel rybničního hospodářství s tím nesouhlasil, neboť "kam se hrabe třeboňský kapr na našeho kapra !"  Neumanovi byly pak ukázány 2 exempláře ryb k porovnání a ukázalo se, že budějovický kapr byl lepší ve všech ohledech. Dokonce byla podána žádost na registraci ochranné známky pro českobudějovického kapra (Třeboňský kapr - Wittingauer Karpfen získal známku v r. 1939). Propagace místní ryby měla úspěch - zásoby ryb byly již před Vánocemi 1937 pryč !
Když už tedy mělo město naspořeno dostatek peněz, mohlo se přikročit k hledání vhodného projektu na konečnou výdlažbu náměstí. Celá radnice se shodla na výdlažbě tzv. jihočeskou kostkou. Rozpory ovšem panovaly v otázce zeleně na náměstí, aneb "má-li být ta středověká krása ponechána bez zeleně". Kolem Samsona se pořádaly pravidelně trhy, proto Neuman uvažoval kolem kašny použití šatovské desky, která se mu prý líbila i před Černínským palácem v Praze. Ovšem i tak panoval v městské kase stále deficit peněz, a tak se Neuman obrátil na předsedu Občanské záložny dr. Vl. Zátku s žádostí o příspěvek ve výši právě těch chybějících 80 000 Kč, čemuž záložna vyhověla. Nešlo tak o obecní peníze.

Zajímavou roli sehrál starosta i při tehdejším zvelebování města. Šel na to takříkajíc od lesa, kdy jmenoval jednoho obchodníka starostou Šternekovy ulice. Ten měl projednat s ostatními, nakolik jsou ochotni přispět na zřízení dlažby a chodníku. Tyto příspěvky nakonec převýšily skutečné náklady. Neuman o tom píše: “A tak byla vydlážděna ulice, aniž byl vydán jediný halíř z obecní pokladny. Tak se účelně šetřilo.”
Důležitá byla i oprava “Lannových parkù” na Sadech, které už v té době nevyhovovaly rozšiřující se dopravě. Díky nepřehledným zatáčkám zde byly časté dopravní nehody. Městský zahradník byl pověřen zhotovením vhodného návrhu na úpravu. Ukazovala se nutnost odstranění dosavadního železného plůtku. Ten se na noc zamykal a tudíž park poskytoval útočiště milencům. Byly také zlikvidovány keře a přebytečné stromy. Vybíraly se vhodné solitéry a květinová úprava. Návrh byl schválen, námitky do lhůty 14 dní žádné nebyly. Když se na podzim 1937 kácely stromy v parku, měl jít dokonce Neuman na žádost hospodářského radního uklidnit protestující dav. On se ale logicky ohradil, že provedení usnesení provádějí městští zaměstnanci a tudíž nikam nešel. Po skončení prací byl dne 1. 5. 1938 nový park odevzdán veřejnosti. Nakonec z toho byla velká sláva, kde hudba “Spolku vojínů a úředníků” dokonce vyhrávala zbrusu-nový “Pochod starosty Neumana”.

Není bez zajímavosti, že právě Neuman podal návrh na sbírku “Jižní Čechy armádě”. Původně se mělo vybrat pouze na jedno bojové letadlo (z čehož bylo nakonec 6). Jejich vlastní předání, plánované na 28. 10. 1938, bylo díky dobovým událostem zrušeno. Dne 20. září 1938 tedy Neuman jménem jihočeského obyvatelstva na letišti továrny Letov odevzdal letadla vojenské správě. Ta byla zařazena k 2. leteckému pluku. 28. září přelétla tato letadla demonstrativně nad Budějovicemi, kde rozhazovaly letáky. Letci spolu s armádou v nich děkovali za nová letadla. Neuman k tomu v pamětech dodává: “Tehdy ještě věřili, že tato křídla vydatně pomohou bezpečně přikrýt a obhájit před nepřítelem území, které občané jižních Čech obývají. Zároveň je ujistili, že jejich bezpříkladná obětavost a oddanost bude letcům další posilou a závazkem tím více hájit a obhájit celistvost republiky”.

/foto v knize – mezi s. 12-13 – Neuman s rodinou 1914, u dragounů v Klatovech, obálka + předsádka – podpis, mezi s. 32-33 – pozvánka na projev v Besedě 1933/

Dodatek - Neuman a českobudějovická vojenská posádka. 
K Neumanovým povinnostem při reprezentaci města samozřejmě patřila také účast na různých městských akcích a v neposlední řadě vojenských přehlídkách a slavnostech. Starosta se jich účastnil zpravidla ve společnosti nejvyšších vojenských představitelů města - velitele 5. divize, 9. pěší brigády, velitele pěšího pluku 1 a veliteli dělostřeleckých jednotek. Z civilních představitelů se Neuman na podobných akcích setkával např. s okresním hejtmanem. Všechny tyto slavnosti byly pečlivě připraveny a starostův projev v nich měl zpravidla své pevné místo. Řečníci se střídali zpravidla hierarchicky.
Dne 27. 3. 1937 se Neuman zúčastnil slavnosti Čs. červeného kříže pod heslem "V míru bdělost". 
Mimo jiné byla Neumanova přítomnost důležitá během tzv. "zborovských slavností" v roce 1937. Dne 1. července 1937 je Neuman čestným hostem na slavnostech Zborova. S těmi byly také spojené důležité návštěvy prezidenta Beneše a jeho manželky Hany (dne 6.-7. května 1937) a ministra obrany Machníka (dne 6. června 1937), jejichž programu se starosta také aktivně účastnil.
Dne 1. května 1938 se Neuman účastnil oslav svátku práce. Slavnost byla zahájena fanfárami, pote měl projev velitel divize, okresní hejtman a starosta města (všimněte si hierarchie řečníků).
------------------------
Fotografie z návštěvy Beneše v ČB - idnes.cz, 12. 12. 2007
Galerie starostů města České Budějovice - c-budejovice.cz
Edice textu Pravda o domnělém útisku Němců v pohraničí : řeč jihočeského poslance a starosty města Č. Budějovic Dr. A. Neumana ve schůzi poslanecké sněmovny dne 4. března 1938, Č. Budějovice 1938 - zcela nedávno otištěna v knize Jan LAKOSIL - Tomáš  SVOBODA, Sudety 1938. Obsazení pohraničních oblastní Československa pohledem důstojníků německé armády, Praha 2013.