P. K. modeling and history web

1/ Místní jména na Moravě a ve Slezku I-II (vydání 1970, 1980)

• předmětem jsou místní jména: součástí hesla jsou stručné dějiny osídlení, zhodnocení jednotlivých místních jmen (zkoumáním místních jmen lepší poznání dějin jazyka)

• předmět výzkumu: 1/ věcný – jména obcí, osad, samot, částí obcí, hradů, zaniklých sídel, za 2/ územní – jen po stránce moravsko/slezkého území

• všímá si typu lokalit: město, městys (před 1848 městečko), obec, ves, apod... příslušnost osady k obci je hodnocena podle stavu z roku 1960, někde jsou připojeny další údaje v podobě existence hutí, podnikání, manufaktury, kostel-fara

   

• historické doklady místního jména: letopočet prvé zmínky, způsob psaní, někdy názvy dle starších edic – nejsou přebírány nepřesné názvy (př. Monumenta Vaticana, Schwoy)

• příslušnost k panství je hodnocena podle stavu z roku 1848 (zkr. P)

   

• národnost obyvatel je hodnocena podle údajů ze sčítání z roku 1930 (viz. Statistická ročenka), jednojazyčná minorita se považuje od 80 % výše, jinak je obec česko/německá (údaje podle Lexikonu obcí z roku 1935 – zde naposledy hodnocen národnostní charakter sídel !!!)

   

• všímá si i osídlení po roce 1945, resp. odkud přišli noví obyvatelé obcí ! stranou nezůstávají ani nářečné podoby místních jmen

   

• metody výzkumu: A/ dotazník místních jmen – speciální Dotazníky pro výzkum místních jmen na Moravě a ve Slezsku

• B/ dotazníky pro nářečné oblasti - Hanácko, východomoravskou a lašskou oblast.

• Součástí jsou pochopitelně i údaje k místním nářečím, pokud mají vztah k podobě místního jména

   

• seznam pramenů a dobové literatury

• změny v místních jménech v období 5. 5. 1945 – 1. 1. 1972, otázka jak vznikala česká jména obcí z původních německých názvů: 1/ překladem německé předlohy, 2/ hláskovým počeštěním německé předlohy, 3/ změnou přívlastku, 4/ úplně novým jménem, 5/ obnovením historické podoby, 6/ zrušením dialektismu místního jména

2/ Historický místopis země moravskoslezské (původně 1938, nové vydání 2004).

• myšlenkou se zaobíral již od roku 1920 pod vlivem J. V. Šimáka, v tehdy zastaralých pracech nebylo jednoduché se orientovat, uvažoval o historicko-místopisném slovníku po vzoru Sedláčka

   

• po ukončení univ. studia v r. 1923 začal sbírat materiál – studoval hlavně v zemském archivu v Brně, 1930 služebně přeložen do Brna (ve volém čase studuje zde, o prázdninách mimo Brno), dokončil práci v dubnu 1938.

   

• v této akci byl podporován Společností přátel starožitností, příspěvky o částce 1000 Kč

• zdroje: 1/ Zemský archiv v Brně 2/ Archiv úřadu desek zemských 3/ Městský archiv v Brně 4/ Arcib. arch. v Kroměříži, 5/ Archiv Musea v Uherském Brodě, 6/ Archiv minist. vnitra Praha, 7/ Archiv Pražského hradu 8/ Archiv min. zeměď. Praha, 9/ Archiv Národního muzea 10/ Knihovna Nár. muzea, 11/ Zemský archiv Opava 12/ Archiv zemských desek v Opavě, 13/ Archiv komory těšínské v Českém Tešíně

   

• měl potíže s hledáním nakladatele v době hosp. Krize

• rozsah: území historické Moravy, na přání nakladatele i Slezsko

   

• teritoriální princip ! ----) omezoval opakování, větší přehlednost ---) základní jednotka KRAJ-panství-statek, DOMINIUM-města-městečka-ves-zaniklá osada

• podle stavu z roku 1848

   

• stručnou formou informace o jednotlivých osadách, inventář historicko-místopisného materiálu do r. 1620, poukazuje na materiály k hosp. Dějinám a genealogii, + pak soupis hist-místop. literatury (na konci každé kapitoly).

   

• Každá jednotka: datum prvé zmínky, majetkové změny, data z dějiny církevních (zprávy o faře a kostelu), privilegia, národnostní změny, epidemie, živelné pohromy, a válečné události, slavné rodáky (před 1848), hrady a tvrze, průmyslové podniky před 1848, městské znaky, literatura

   

• problém: obrovské množství materiálu, málo spolupracovníků

• pozn: jen příručka, jednotliviny př. Pravost listiny se logicky neřeší

   

• dodatek: původně měly být součástí i mapy ! X náhrada za to přiložena Šemberova mapa země moravské