P. K. modeling and history web

V rámci možností přeji pěkného dne přátelům dobré muziky: samozřejmě, "dobrá a kvalitní" je pro každého jiná. Co pro jednoho kult, pro druhého vyměklý mainstream. Ale nepochází nakonec vše z jednoho vrhu ? K čemu "škatulky" ? Jsou rozhodně dobré pro přehled, pro představu čtivého posluchače. Někteří se samozřejmě v diskusích rochní, haní či brání ostošest. Řekněte co chcete, ale osobně hudbu řeším stylem "líbí, nelíbí". Nejen v rocku, ale i obecně (samozřejmě mám své meze např. v bezduché elektronické taneční hudbě či bezpohlavním popu). Proto s oblibou říkám cosi o "hudebně nevyhraněném vkusu" (v rockových intencích, je ostrakizující si poslechnout Prodigy, Beastie Boys či Řezníka ?) Právě podobné kapely "na pomezí" spojují odlišné a přitom podobné světy (viz. případ Mortal Cabinet). Co je mainstream, kdo to určuje ? Dle mého se posluchač specializovaný pouze na "své škatule" ochuzuje o pestrou paletu toho, co (rocková) hudba nabízí. Tu míru, "co je za čárou", máme každý svou.

Z napsaného jste již stačili usoudit, že nebudu ten "echt true" fanda. Samozřejmě, pro mě je muzika hodně vážná věc, v podstatě v současné době největší koníček. Rád poslouchám, ale i píšu a diskutuji, snažím se o názor. Můj záběr jde od prastarých kořenů typu Iron Butterfly-Blue Cheer, přes klasický hardrock, heavy metal-NWOBHM, přes thrash, black (dnešní orchestrálně-uhlazená forma mě nějak nebere), (stoner-)doom a death (spíše techničtějšího rázu). K těm nejtvrdším stylům jsem se nedostal, bohužel mi většinou nešmakuje vokál :) V kostce obecně hledám autentičnost a syrovost podání (rád se přiznám, že mě stále berou slovutní KISS, ti koneckonců jsou vzorem pro mnohé kapely, jejich covery udělali třeba i Bathory, Anthrax). Někdo může říci: máš v tom Eintopf neboli počesku guláš. Fakt, že se občas přistihnu, že "skáču" skutečně rapidně, ale to spíše považuji za klad (obecně se mi střídají jistá období).

Někdy bývám nařčen z "hudebního zpátečnictví". Bez mučení se přiznám, že mě obvykle zajímají oldschool kapely, které nejsou pro mladší či vrstevníky "IN, free a cool". Ovšem troufám si říci, že mám jistě větší rozhled, než někteří "true-hard-fans" nebo fandové tzv. moderny (rozuměj = v kurzu). Často pozoruji, že někteří neznají ani elementární základy žánru, což je trestuhodné! Proto postoj, že vždy (anebo většinou) je lepší "jít ke kováři, než k učedníkovi". Dá se říci, že tehdy většina kapel byla rozpoznatelná. Jen dnešní postmoderní scéna chrlí XY kapel na základě toho, "co letí". Je ale dost nových kapel, které souzní s mým vkusem a považuji je za rovnocenné legendám a kultům. Uveďme třeba vesmířany Vektor a Black Fast, novodobé ikony syrového rocku White Stripes nebo Ghost (B.C.), kteří úspěšně oživili prastarý "KISS faktor". Příznivě vnímám velmi dobře rozjetou vlnu "neo-thrashe" a různých (stoner-)doom "sabaťáren".

K "rockovému světonázoru" patří i móda. Ovšem, v poslední době se zdá, jako by někteří na tento aspekt kladli až přílišný důraz. Nebylo vše vždy v hlavě, než v tom, co má kdo na sobě (případně na hlavě) ? Vše nahrává prodejcům, kteří se touto estetikou zabývají. Osobně jsou mi trochu k smíchu ti, co v letních parnech nosí stále vehementně kůži a tu nejtemnější černou :) Mě je nejblíže "punk-thrash-military" styl, taková oldschoolová klasika, džíny, triko a tenisky. Schválně sledujte ranné fotky thrasherů, oni prostě hráli v čem chodili normálně, žádnej stress! Dá se říci, že úplným antipólem metalové módy byli takoví Anthrax. Schválně porovnejte jejich skate-punkový styl s okovanými modlami např. Judas Priest (miluju je). Když na to přijde, snažím se držet "oldschool" linii, mám rád nášivky atd. Beru vše jako tichý odpor proti "tomu, co se údajně má". Současně řekněme oblíbená vesta s nášivkami mi dává pocit obrany a kulturní nadřazenosti vůči konformnímu okolí (samozřejmě s nadsázkou). Toto dle mého spoustu mladších opomíjí, což je škoda! Nezřídka se ale stane, že v civilu na ulici byste ve mě ani rockera nepoznali :)

Co říci na závěr ? Snad jen to, že neexistuje univerzální návod na "správného zástupce komunity" (i když obchody nám to tlačí do hlav). Je hlavně důležité to mít stále v srdci a nenechat se zviklat trendy. Prostě si to dělat podle sebe, stýkat se se souznícími lidmi. Počítám doufám správně, že jste od článku nečekali nějaké "univerzální rozhřešení", že ne :) ... ?