Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poznámka k náletům na České Budějovice z března 1945

6. 2. 2013

Dnešním příspěvkem naladíme na trochu odlehčenější notu a odpočineme si od tvrdých fakt.
Drobnou poznámku si dovolím směřovat k náletu na České Budějovice. Je dobře, že se na tyto události nezapomíná. Ale myslím, že na to nelze pohlížet jednostranně ve smyslu zda se povedl x nepovedl a zda a kolik mohlo být ušetřeno lidských životů. Samozřejmě vnitřně tyto události a zabíjení nevinných neschvaluji, ale je to otřesná logika. Cíl byl cíl a ten bylo třeba zeliminovat, zlikvidovat nebo narušit zásobní a ústupové trasy, zničit průmyslové a zbrojní závody. Letci rozhodně nepřemýšleli, co je pod nimi dle mého. Jinak by se z toho museli pominout. Porovnejte si někdy ty škody z náletů v Německu, Budějice mohly dopadnout daleko hůře. Přeci jen jsme byli tehdy stále součástí Protektorátu a tedy potenciální výrobní základna nepřítele.......

Co k této polemice píše kniha pánů Zábranského a Šilhy: Na plošný cíl, tj. nádraží o velikosti 2000x250m se volí směr náletu pod určitým úhlem k jeho delší straně a to už se dostáváme nad obydlenou část města. Pumy se odhazují tzv. "řadou", která musí protnout cíl (tj. aby alespoň část z nich protla stanovenou plochu). Pro dosažení cíle (tj. likvidaci) se stanovuje potřebné množství letounů, které musí letět v nezbytných rozestupech. Tedy mohou být letouny letící v dalších vlnách od vedoucího letounu (který určuje shoz) vzdálené i stovky metrů. Na rozptyl pum má vliv mnoho dalších faktorů, např. vítr (tehdy se udává že byl slabý až mírný vítr jihovýchodního směru). Pokud se tedy vezme v úvahu doba letu pumy v řádech desítek sekund + vliv onoho větru, dává nám to odchylky i ve stovkách metrů ! Pumy se také mohou ve vzduchu srazit = také změna dráhy, zvláště pokud si vezmeme do úvahy takové množství pum. V tomto konkrétním případě byly pumy shazovány z výšky 5500-6500 metrů při rychlostech kolem 300 km/h. Vzhledem k plánovanému cíli musely tedy být pumy odhozeny zhruba na úrovni obce Litvínovice před přeletem Vltavy, aby dopadly na nádraží ! Za pumy, které nedoletěly do cíle, pravděpodobně mohl silnější vítr a let ve velkých skupinách, a možná i určitý chaos ve formaci. Pumy, které přeletěly cíl, byly převážně zapříčiněny závadami na vnitřním vybavení.

Tedy při poválečném vyhodnocení došlo k vyhodnocení náletu dle všech dostupných prostředků:
- 40 proc. pum do vzdálenosti 300m od cíle
- 20 proc do 600m od cíle
- 40 proc. pum dále než 600m od cíle

/srv. Jiří Zabranský, Jiří Šilha, Cíl České Budějovice, České Budějovicice 2006./